Próza prozaicky, aneb povídky pro začátečníky

V minulém díle našeho seriálu jsme se dozvěděli kterak správně psát básně. Dnes se budeme věnovat tématu prozaičtějšímu - dokonce próze konkrétně :-).
Takový typický prozaik dneška je většinou 18-20ti letá dívka, která seznala, že svět není jen o lízátkách a růžových ponožkách a snaží se to teď sdělit ostatním (kteří to ovšem už dávno ví, anebo stejně nepochopí). Povídky bývají povětšinou smutné, autor(ka) se snaží zanechat hluboký, nesmazatelný dojem. Často končí sebevraždou, vraždou, nebo aspoň rozchodem, protože "ona" má pocit že to tak bude dramatičtější. Hlavní hrdinové a hrdinky kouří, mají deprese, dělají šílené věci jako skoky ze střech, stopování u neznámých silnic a bývají často důvěřivé (důvěřiví). Ti "špatní" bývají naopak vychytralí, sobečtí, prostě typičtí záporňáci. Většinou z celého příběhu dopadnou nejlépe, protože autor má pocit že to tak příběhu dodá na hloubce a realističnosti (což je - bohužel - pravda).

Nyní si můžeme uvést typické hrdiny těchto příběhů:
Pavel - navenek hodný a příjemný chlapec, uvnitř vychytralý a vypočítavý
Honza - trošku kontroverzní, se spoustou zlozvyků, který si do ničeho nenechá mluvit, spíše chladnějších citů
Petr - bývalý, nebo naopak budoucí přítel. Má něco, co ti ostatní nemají.
Petr 2 - nejlepší kamarád (někdy současně bývalý partner)
Tomáš - má zmatek v sobě i ostatních, navenek vyrovnaný, většinou s nikým nechodí, protože Petr nebo Pavel mu objekt jeho zájmu přeberou
Monika - vyskytuje se spíš v příbězích 14-17 letých autorek, bývá častov depresích protože kluk po kterém touží ji nechce.
Kristýna - mrcha
Veronika - ještě větší mrcha
Lucka - osudová láska, často nenaplněná, většinou se dá dohromady s nejlepším kamarádem - Petrem (viz. Romain Rolland) nebo Honzou. Nikdy nechodí s Pavlem
Hanka - bezelstná, kamarádka, v příběhu se vyskytuje většinou jen okrajově, dělá "křoví" pro Kristýny a Veroniky
Pavla - mrcha tvářící se jako kamarádka
Jana - většinou největší láska, nebývá až tak nevinná jak vypadá, ale zas ne moc zkažená, mívá vnitřní problém se kterým jí pomáhá Honza nebo Pavel, její kamarádka bývá nejčastěji Lucka nebo Kristýna.
Petra - přítelkyně která většinou bývá opuštěna během příběhu. Někdy se mstí

A teď si uveďme strukturu příběhu:

Na začátku nás autor krátce uvede do děje - Většinou příběh začíná na posteli, kde leží oba milenci a ona spí. V případě mladších autorek je zrovna ve škole a vzpomíná na předešlou noc, nebo si ji aspoň představuje.
Pak přichází zvrat - na scéně se objeví osoba která tam dosud nebyla - nejčastěji s nějakou připomínkou minulosti (dávno ztracený otec, osudová láska, bratr považovaný za mrtvého). Tato osoba se chová tak, že zkříží hrdinovu cestu a přichází dilema (má opustit stávající přítelkyni?) - které vyřeší zdánlivě ideálně. Ve skutečnosti to tak není. Právě udělal největší chybu svého života, na což přichází záhy. Poté upadne do depresí, ze kterých ho přichází vysvobodit další osoba (která v případě šťastného konce - u mladších autorů - přežívá až do konce) většinou neočekávaně zemře, nebo zmizí ze scény, čímž hrdinu zanechá ještě hlubším depresím, které řeší sebevraždou, či podobným způsobem a příběh tím končí. Často se na konci příběhu opakuje některý z počátečních motivů, aby nám autor vysvětlil, že na světě je všechno v koloběhu a nekonečné.

---