KARA-BOGAZ-GOL

Včera šel jsem se svým psem

jako každý večer na dvůr.

Zavrčel, vycenil žluté zuby svoje,

zrak jeho spočinul

na hnilé kupce hnoje.

Pomezi červy hýbavými,

v závoji smrdných mraků zpol,

tak jako čet´ jsem v dávných řádcích bol

že přijde Kara - Bogaz - zdál se mi sen líný

že přijde Kara - Bogaz - Gol.

Hnáty zkrvavělé, roztrhaný šat

- mezi zuby rozpadlými

proplétal se kroky mílovými

černý had

Kara - Bogaz - Gol

- Smutek - Bída - Hlad.