Hořkosladká

první sloka * odmyslím si druhou...

první sloka * odmyslím si druhou...

Podle mě už dneska neexistuje nic, co by nebylo klišé....Jenom něco je víc klišé a něco míň.....Ptoto už se na to přestávám zaměřovat a posuzuju všechno hlavně podle pocitu, jaký to u mě vyvolává. Zrovna z hořkosladké ty pocity přímo tryskají, když s enad tím tak zamylsím, tak mi Arogancovy verše trochu připomínají obrazy od van Gogha.

tak de mi ruku a projdem Václavák... pardon rytmus kulhá, přijde mi. a taky mi přijde, že ses nechal natolik svázat rýmy, až to bylo na úkor obsahu bez růží, schování ve snáři, oči jež prozáří den ... přijde mi to přesládlé, až klišovité jako osobní dopis dobré. jako dílo žádající hlubší kritiku slabé

Blááááábol!

Mám malou slovní zásobu, tak řeknu jen ... nelíbí

děkuji... Ono to asi ani jinak nejde, kdyby byl život jen hořký nebo sladký, tak by jsme se co nevidět zbláznili...

líbí se mi začátek, pak už to neplyne tak hezky ale delkem fajné:)

Trochu krátké, na konci jsem očekávala nějakou dynamiku - ránu - ... Jinak líbí!í =)

tak to já krapet také, ale zároveň to ve mě probouzí jakousi pozitivitu... nějak se v tom ztrácím...