Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtracená
16. 01. 2010
16
20
2209
Autor
Garay
Svět rozpouští se v mlze,
já rozpouštím se s ním,
ač v jiné dimenzi.
Voní tu růže
a láska, jak ji znají pouze básnici.
Nepovídej,
že to tak nemáš.
Potom mě lítost
obchází
a z mlhy zas jde strach
Zapomněla jsem se ti
vtetovat pod kůži.
Jak jsem to všem svým mužům
dělávala.
A je má chyba...
Že svět se ztrácí v mlze
a já se ztrácím s ním...
20 názorů
A já se pod kůži nevtetovávala,páč jsem nevěděla jak.Už to vím,nepovím:-)ať si na to každý přijde sám:-))))
vtetovat pod kůži...bych se mnohým chtěla... a na viditelné místo...hlavně těm co mě ublížili a pro nesmysly opustili...a klidně i na čelo...by nosili do smrti mý jméno... ...(platit by měli, ti co si mě nevážili... - promiň ...připoměla jsi mi... ...) .........:)
Alice Renata Beaterson
15. 05. 2010
"Zapomněla jsem se ti
vtetovat pod kůži." -> Lépe snad "...se ti, vytetovat do kůže" , i když on samotný pojem tetování zahrnuje vkreslování pod kůži.
Začátek se mi líbí, konec je už slabší, takové omleté, všední.
mně se to s tím vtetováváním líbí
ale nesedí mi tam to "ač" - neřekla bych že patří do tvýho slovníku :o)