čas rozdmýchaných lží

čas rozdmýchaných lží a stínů vyhaslé svíčky

mřížkovaným snem

zachytíš let motýlí

vůni

pokosené trávy

skrz zrcadlo

podstaty

hmatáš po skutečném

všeobjímajícím

náhodně kouzelném

po květu

uzavírajícím se před nocí

nebo právě

pro ni

po šumu stromů

co s hravým větrem

právě povídá si

kapkách

co ještě nedopadly

než rozpustí se

pro nic

tříštíš se s vodou

o kameny

rozbíjíš se

na kousky

pomalu upadají

do mechu

vyzdvihne si je svit měsíce

uloží

do kmitavé záře

svíce

probudíš se

do třpytu

vyschlých kaluží

do stínu plamínků

svíčky

vyhaslé…