skoda, tohle mohlo byt spracovane i humornou formou. kazdopadne zajimave, povidkove.
Termíny mi někdy přišly nadbytečné ( u popisu psychických nemocí jsou pochopitelné, ale observace už je jen zbytečně poangličtěné pozorování ). Jinak to nemám co vytknout a hlavní myšlenka se mi líbí.
Panebože, co tedy pomůže?! Co pomůže? ***
nojo.. milé těla v bordelu, to by jeden pohledal.. pokud nejde o asii ;)
s horama souhlasím.. ty jsou nejlepší.. jinak myslím chvíli natáhnout na lajf.. prodloužit to.. to je umění.. dobrou ;)
a šak jo.. já taky nemám s literaturou nic společnýho.. persuaze mi ale pravděpodobně ještě jde ;)
s prothiadenem moc zkušenost nemám.. myslím, že se ani moc nenasazuje.. paměť ale oslabuje minimálně.. narozdíl od ECT - to je řežba ;)
mixovat antidepresiva s alkoholem je docela mazec.. každopádně menší než když se alkohol mixuje s antidepresivama..
já si nemyslím, že je dobrý duševní bolest vydržet - pokud neustává.. ony ty antidepresiva jsou nakonec prima.. nevzniká na nich závislost, sou bezpečný.. člověk trocha přibere, nemá ty extrémní euforie ani suicidální myšlenky.. je tak nějak bezpečně mezi tím.. myslím zvyšujou kvalitu života u mnoha lidí..
a nakonec: ono zas jít do bordelu není moc velká výhra.. koupit si tělo.. to je slabá náplast;)
Napsane je to sice vyborne, ale je pro mne dost tezko akceptovatelne, ze by nekdo sel na ECT kvuli takove kravine. Coz je v konecnem vysledku docela problem.
U první věty jsem se nadechl a vydechl až s poslední tečkou :-) ( jen se závěrem nemohu souhlasit, paměť se asymptoticky blíží k nule takže jednou určitě zapomeneš...) Jinak T*
Nebýt prvního a posledního odstavce, šlo by vlastně o docela obyčejnou kazuistiku - drží si i její jazyk a odstup. První odstavec pak slouží jen jako uvední do problému, zatímco poslední to posouvá blíž k literatuře, protože přesvědčuje čtenáře, že byl dosavadní odstup jen obrannou maskou. Ale já osobně mám radši víc literatury a míň masek :)
Jo, dobrej film. Myslím ale, že tam Jimmy ty vzpomínky na Kate smaže. Jinak se docela rozždíjí různý filmy, kde pameť či podvědomí je ústřední koncept. Třeba v Inception, naprostá paráda.
To mi až moc připomíná Věčný svit neposkvrněné mysli. A s tím posledním odstavcem nesouhlasím.
Já nevím, na mě to bylo takové příliš odtažité.
To mám pořád. Jedno a to samý. ;) Dík!
dobrý
a najednou máš téma, viď :)
fakt píšeš líp a líp, tak ať to vydrží.
Seberealizace, sebeaktualizace dle Goldsteina - o to mi jistě při psaní jde. Ale nepotřebuji k ocenění celou řadu čtenářů. (Když třeba kuchař udělá biftek z brazilské hovězí svíčkové, těžko ho ocení ten, kdo si je zvyklý pochutnávat na řízku.) A to jsme na Písmáku, Edvine. Tady platí ještě trochu jiná pravidla - svým způsobem velmi zábavná. Měj se!
Seberealizace? To je jako kdyby kuchař řekl, že chuť jeho jídel je mu fuk. :-)
Ale jak chceš - nebudu Tě přemlouvat, abys měl ze svých čtenářů radost.
tak se měj moc fajn.
ed :-)
Jo, elektrody, to je jistý. O čtivost mi nejde, Edvine.
"I can't remember you name" je stejné jako "I do not recall your name". Jedná se o jinou úroveň vyjadřování, that's all. Synonyma.
Jo, a klidně nás trap těmi výrazy. Já to snesu, ale přidá Ti to na čtivosti všeobecně?
A co že to jsou ty věcičky, co je dávají na uši? Snad ne nějaké elektrody?
Ed :-)
Jo, to je určitě místná kritika. Ale užívání pojmu ECT či EKT je obecně známé, především díky Formanově zfilmování Keesyho knihy "One Flew Over the Cuckoo's Nest". Stejně tak jsou v obecném povědomí psychiatrická onemocnění (aspoň doufám)jako je schizofrenie či OCD. Se slovy pesima a ruminovat i s tím dalším s tebou celkem souhlasím. Jak jsem v tom odborném jazyce jednou byl, už jsem se ho držel asi.
Pokud anestezilog nenajde žíly v předloktí, ani na rukou a nohou, jde třeba ke krku. Než se k němu dostane, je pacientka opravdu rozpíchaná - lepší a výstižnější výraz mě nenapadá.
Recall není paměť ale funkce paměti - vybavení.
Mě třeba hledání výrazů, který neznám docela baví. Je to moje záliba. Dycky už se těším, až je budu moci použít tady na Písmáčku. ;)
Dík za kritiku.
Autor uchopil poznatek z lékařské praxe a udělal z něj povídku se solidní pointou (pacient zapomene na něco jiného, než má). To chválím. A přiznávám, že text na první pohled působí celkem elegantně.
Mám však určité výhrady. Autor usiluje o spisovnou češtinu, (avšak: „oblafnout“, proč ne „oklamat“?, „rozervaly“ - proč ne „roztrhly”?), ale je zřejmě zdravotník a jeho profesní deformace je tak veliká, že do textu vkládá spoustu odborných výrazů bez ohledu na to, zda je jejich význam všeobecně znám, nebo není.
Co je to propánakrále „elektrokonvulzivní terapie” („elektrošok”?), „obsedantně kompulzivní porucha smíšená se simplexní schizofrenií”, „ruminovat”, „pesima”?
V textu jsou také jiné divné výrazy, sice srozumitelné, ale dle mého názoru nepatřící do krásné literatury. Připomínají spíše chorobopis:
„symptomatika onemocnění”, „defektní schopnost”, „reprodukovat informace”, „observace zákroku”, „podkoží”, „flexibilně reagovat”.
Proč ne třeba: „neschopnost” či „narušená schopnost”; „pamatovat si” či „vzpomenout si na něco”; „pozorování zákroku”; „pod kůží”; „pružně reagovat”?
Na druhou stranu se Autor nesnažil zjistit si správný odborný, ani laický výraz v případě, že jej zapomněl, a píše prostě: „přiložili na ně na několik sekund věc, která se podobala sluchátkům”. Takže zdravotníkem asi přece jenom není.
Nemyslím si, že Autor smí od čtenáře požadovat znalost výrazů určitého oboru, případně jej nutit k používání slovníku cizích slov. Přičemž si dovolím poznamenat, že jsem některé z těchto výrazů nenašel ani tam. Mám si snad pořídit lékařský slovník?
Dovoluji si připomenout, že se ve světové literatuře proslavila řada lékařů (Bulgakov), ale nevzpomínám si, že by psali jinak, než jejich kolegové - nezdravotníci.
Na závěr bonbónek: „anesteziolog pacientku celou rozpíchal”. To snad ne!
Ed
P.S. A proč anglický výraz ".recall.", navíc se dvěma tečkami? Nešlo by prostě "Paměť"? Zní taky o.k.
Velmi dobrý. Pro mě spíš jeden pocit, báseň natažená do krátké prózy, ale perfektním stylem. Četl bych dál.
Působivé. Zajímavé. Dobré.
No jo.. Původně jsem to zamýšlel zařadit jako anekdotu, ale nenašel jsem takovou kategorii ;)
jo, pěkný to je. je pěkný vidět, že do toho svého psaní už dokážeš zasadit jakékoliv slovo, aby netrčelo.
Škodolibá poznámka závěrem: počet tří terapií a gradace jejich neúčinnosti svou literární stavbou připomíná spíš anekdotu.
dobře jsem si početla, -T
Možná to byl Goethe, nejsem si jist.
takovejch cizích slov a nějakej spisovatel.. navíc to že nedokážeš říct myšlenku bez tej zmínky je k ničemu..
možná to má nějakou atmosféru..ale bavilo by mě toho číst víc?
pěkně napsané a s koncem naopak souhlasím
Nevím, na co přesně bych měl podle tebe reagovat.
U někoho se může "a i" nebo opakování může jevit jako chyba a u někoho to může být dáno stylem.
Následující příklad je ukázkou stylu a tvůj zásah je podle mě už zásahem do stylu a já s ním nesouhlasím, už by to nebyl duke:
.duke. napsal
Měl jsem problém, vybavit si, jaký je den. Měl jsem problém vybavit si své jméno.
Tangens by napsal
Měl jsem problém vybavit si, jaký je den, stejně jako mé jméno.
StvN by napsal
Měl jsem problém vybavit si jaký je den a měl jsem problém vybavit si své jméno.
Každý by to napsal jinak a ne vždy může editor měnit úplně syntax a všechno, to by to mohl rovnou přepsat celé.
Už tehdy jsem podvědomě věděl, že ji ztrácím.
hell inside
Púsobivé, silné, četla jsem jedním dechem, takže jsem mírně přidušená :-)
souhlasíš? můžu tě zařadit?
No do prdele, Duku to nemá chybu, a ten konec má úžasnou sílu. Připojuju se k návrhu na nominaci do PM.
dík za kritiku!
opravím..
Tohle mě hodně bavilo.
A ta smíchanost normálního vyprávění s profesní deformací ve vyjadřování nepůsobí vůbec špatně. Člověk se aspoň pořádně dozví, jaký mají vlastně tyhle choroby základ.
Napsaný to je suprově. Opravdu.
Písmák