Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBáseň pro...všechny, co rozumějí
15. 01. 2011
48
51
5087
Autor
Metta
I s touhle tupou bolestí
prokládanou ostny
dá se žít
vím to, je bílá
jako sníh smíchaný s nebem
tenkrát pod Lomnickým
když to nešlo po dvou
ani po čtyřech
lezlo se
určitě se lezlo dál
až do světle zelena
vím to
i s touhle tupou bolestí
omotanou kolem hrudi
dá se posouvat
vpřed.
51 názorů
A.Storožnicyn
27. 02. 2011
Krásný.Ale už jsem jí četl. Ani nevím proč jsem netipnul. No napravím to teď.
Myslím, že rozumím. Jen se obávám, že nesdílím otpimismus výše, že to přejde. Ale držím, aby jo!
Když ale bolest umí psát tak nádhernou poezii...
aleš-novák
28. 01. 2011
Ferry: jé, tys ji viděla:) určitě ti poslala vzdušnej polibek
dík moc, no až se stydím, toto dílko jsem vyprskla ze všech mých nejrychleji, asi tak za minutu.)):P
Tak k tobě letěla ta Múza, co fofrovala v sobotu nad Prahou západním směrem - ale výsledek vaší spolupráce se povedl, každé slovo sedne, nic nadbytečného, nic patetického - a hele kolik nás to vzalo za srdce !
t*
Stařec_007
17. 01. 2011blboun nejapný
17. 01. 2011Sebastiana
16. 01. 2011brackenridge
16. 01. 2011
..veruze sa da - da sa ist az tam, kde bolest nechodi, ale najskor ju treba spoznat, aby sme vlastne vedeli, kam teda nechodi:)
..vzhladom na text, sa radim tiez k romantikom:) :)
.. *
jo.. da se zit i s horsima vecma... u tydle si myslim, ze je jasny.. ze to ce cas.. a ze je jistota, ze prejde.. cili to vlasne.. as zas tak strasny nejni.. ;-) ale napsala si to pjekne.. jen co je pravda. *
jen nevim esi todle patri do jakyhosi klubu RIOMANTIK... to snAD DONOBOHA NE!---((
...mam to takle docela casto, ale da se, da!....vybornej text, teda pro me***se mi libi, ze uprimnej a odvaznej hlavne...
**
Ano... je to součást toho, jak jsme evolucí a vlastní individuální historií setřeseni... zvláštní je, prožívat to po několikáté... vlastně je docela možné, že to doopravdy přebolí právě jen tehdy, když se to stane víckrát... a už víme, co asi tak bude dál...
Jsme krajina, ve které události vytvářejí řečiště zvyků.... údolí bolí, když vysychá, a raduje se, když jím proudí voda.