Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
LEDEN PERE MRAKY V LEDOVÝCH KORYTECH HOR
datum / id01.02.2011 / 377399Vytisknout |
autorLan
kategorieMIMO
upřesnění kategorieROMANITK
zobrazeno2931x
počet tipů18
v oblíbených1x
zařazeno do klubůROMANTIK,
LEDEN PERE MRAKY V LEDOVÝCH KORYTECH HOR

 

Přečetla jsem si tuhle větu a jako bych se ocitla znovu sama v naprosté samotě zasněžených hor. Podruhé už bych to nejspíš nedokázala.

Vyprala jsem svou duši v ledově slunečných korytech lednových hor. Možná ne úplně dočista, ale proměnilo mě to. Že mě to proměnilo, jsem nepochopila hned.

 

Den po Silvestru. Všichni odjeli po poledni, zůstala jsem na chalupě zaváté až ke krovům sama. Ne tak docela sama, zůstali tam se mnou tři psi a dvě kočky.

Nikdy předtím ani nikdy potom jsem nezažila tolik sněhu. I konce větví mohutných korun stromů zůstávaly pevně zaseknuté pod sněhem.

Nikde se nerýsovaly, jako každou předchozí zimu, běžecké trasy, náhodně  vytvořené sněžnou stopou, kterou za sebou zanechával skútr, kterým hajný rozvážel seno a hroudy soli zvěři do krmelců. Nikde žádní běžkaři.

Zůstala jsem v údolí sama. Bez lidí.

Opřená o roubenou stěnu chalupy, oběma rukama jsem svírala horkou sklenici se sladkým grogem. Psi ztichli, přimknuti bez hnutí k mým nohám. Bojí se, napadlo mě.

V mrazivém tichu převalovala se ledovým údolím těžká bílá mračna. Proč jsem tu zůstala? Co až dopiju poslední sklenku grogu?

 

Rozpálená kachlová kamna. Co může být víc než praskající polena kachlových kamen a trámový strop nade mnou. Maličkými okýnky roubené chalupy procházel měsíc. Nikdy jsem neviděla větší. 

Ledová mračna z oblohy mizela. Přiblížil se ke mně Vesmír. Se všemi svými hvězdami. 

Černá kočka, rezavý kocour, tři psi, já. Uložili jsme se v roztopené chalupě ke spánku.

 

Ráno obloha modrá nejkrásnější modří. Ani jediný zapomenutý mráček. V poledne svítil Měsíc i Slunce. Zlatavě jiskřivý sníh, široko daleko jen stopy lesní zvěře a kolem chalupy stopy koček, psů a moje. 

Večer na starém gramofonu pouštěla jsem si desky. Když staré desky praskají a šumí, zní hudba jinak. A v horku chalupy v horách při zvuku praskajících polen... 

O půlnoci vyšla jsem do údolí. Nebyla tma, bylo světlo. Jiné než za dne. Ne zlaté, stříbrné. Brodila jsem se stříbrně jiskřivým sněhem do kopce, k zurčící studánce. Psi v mé stopě za mnou. Stíny stromů byly zřetelné, neobyčejně dlouhé. 

Chvílemi přestávala jsem až dýchat prožívanou rozkoší. Žiju tu krásu sama... 

Zůstala jsem v samotě zasněžených hor celý leden a skoro celý únor. Bez lidského hlasu. "Rozmlouvala jsem" jen sama se sebou. Nekonečný tok myšlenek, které nešly uspořádat. 

Došel mi grog i víno. Pila jsem vodu ze studánky a opíjela se jí. 

Až do noci zůstávala jsem na půdě chalupy, četla staré dopisy, prohlížela fotografie. 

Pak ale v klenutém kamenném sklepě došly už i brambory a cibule. 

Vrátila jsem se mezi lidi. Do velkoměsta.

Ale ne tak docela.

 

 

Chaloupka 2005

Chalupa  v jiné zimě, kdy zdaleka tolik sněhu nebylo a kolem tu a tam proběhl i nějaký běžkař.

Černá Hůrka vchází dírou ve dveřích.

Kocour Woodrow. Černá kočička hůrka je to černé dole u dveří. Právě leze dírou.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.03.2012 12:36:46Lakrov
redaktor prózy
Pocit samoty je tímhle krátkým textem celkem hezky navozen. I ten závěr, naznačující, že člověk, který se jednou ocitne na nějakou dobu sám, začne vše najednou vnímat trochu jinak, ten závěr je pravdivý a "šírší", než jsou ta čtyři slova poslední věty.
16.02.2011 19:52:56PecKer
Tvůj Woodrow nám pochoduje po terase. Teď teda spíš poskakuje, někde se porval a na pravou přední nemůže došlápnout.
09.02.2011 01:35:40sepiolite
Woodroow je snový, nááádherný
04.02.2011 12:42:55Douger
Ježiš... to je jak od Božený Němcové... Trochu drsnější (na styl Božky), ale vybavil jsem si ji... Je to hezký... Takový dny jsou možná ty nejlepší
04.02.2011 09:46:19Nicollette
Tak to jsi mi hned zlepsila den :) uz jsem se bala, ze tam zivorily, tak sorry :)) krasnej kocour, majestatnej...

Ja si naopak myslim, ze psani na zadane tema ti jde. Jen bys to mela nechat vic ulezet a pak na to mrknout kritickym okem. Na druhou stranu, ja to taky nedelam a vkladam neopravene a neulezele texty. Nemam na to trpelivost a zas tak me to nebavi se v tom rypat...
03.02.2011 16:45:22sepotvkorunachstromu
..Lan..tak to jsme na tom stejně..těžce..těžce luštím co jsem to k čertu napsala..))
03.02.2011 15:44:52Lan
Šepotko, ručně se sotva podepíšu.

Nevím, nevím, jakou by podle mého rukopisného projevu složil grafolog mou psychologickou tvář.
03.02.2011 09:24:43Lan
O té chalupě jsem psala a vložila fotku z jiného ročního období ještě tady:

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=270820
03.02.2011 09:17:15Lan
Edvine není. Za chaloupkou totiž roste moje pohřební lipka.

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=371619
03.02.2011 09:09:25Edvin1
Není ta chalupa i s okolím, s tou náladou a vůbec - na prodej? Po přečtení Tvé náladovky se do toho člověk musí zamilovat!

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.