Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Mesiáš
datum / id15.02.2011 / 378509Vytisknout |
autorDanny
kategoriePovídky
zobrazeno2475x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Mesiáš
Moše šel domů. Slova z dnešní rabínovy promluvy se mu honila hlavou: co bude, až přijde mesiáš. Až se dovrší náprava světa. Přemýšlel o tom, jak to vlastně je... a jaká je úloha jeho samého v tomto dění.

Když přišel domů, rozhodl se, že bude studovat: večer měl volný, tak se pokusí přijít řadě věcí na kloub. Když si sedal ke studiu tóry, měl pocit, jako by měl najednou více energie, více puzení po smyslu a motivace byla silnější.

Náhle uviděl, jak to zapadá. S každou stránkou se mu obraz doplňoval, rozšiřoval, zpřesňoval. Zkusil otevřít náhodnou pasáž v jiné části: a zrovna mu krásně ilustrovala to, co mu právě před chvílí unikalo. Přešel k modlitbám. Tělem se mu rozlil zvláštní pocit. Propojování pokračovalo. Zdálo se mu, že některé informace směřují přímo na něj... a toho se lekl.

Odskočil od textu. To není... to nemůže... ne! To nemůže být pravda! Lehl si na postel a začal oddychovat. Bál se. Ale na druhou stranu... proč to nezkusit? Proč nezkusit jít dál s tímto předpokladem? No? Zatnul zuby a znovu sedl k textu.

Poté, co uběhla další hodina, začal část sebe ztotožňovat s tělesem celého učení. Ta část se rozvíjela, mutovala. Přečetl už všechno co měl přečíst a nyní... najednou zjistil, že již nemusí myšlenky nijak usměrňovat, transformace probíhala sama a rozšiřování vědomí pokračovalo. Další rekombinace, další... a otevřelo se to.

* * *

Náhle se mu otevřel pohled na sebe: pohled na to, jak se rodil v každé generaci a v každém ze svých životů jednou dospěl k oné fázi hektického studia. A potom... co potom? Vždycky narazil na nějaký bod, kdy,.... Kdy co? Kdy selhal? Nebo neselhal... ale v tom případě, proč je svět stále, jaký je?

Nyní pokračoval již sám a brzy svými novými, rozšířenými smysly obsáhl celý vesmír. Nyní by se měl pokusit o... měl by se? Viděl spousty lidí. Viděl jednotlivé zákony, dle nichž (a dle své svobodné volby) postupují lidé časem dál a dál. A někdy zdánlivě "zpátky", i když každá regrese byla pročišťujícím předpokladem pro další vývoj...

Vývoj. Smí on vývoj ukončit? Smí on říct "teď je pro všechny konec, vím vše, řeším vše"? Mohl by vůbec těm, kteří postupně rostou a tím vytváří vždy něco neopakovatelně svého, neopakovatelně lidského - všechno náhle zfinišovat? Pochopili by to, nebo musí dorůst?

Podíval se znovu: je tady vůbec něco, co je třeba opravit? Je tady vůbec co ukončovat, do čeho se vkládat, aniž by byla jeho nová moc kontraproduktivní k tomu, co se tady postupně rodí? Může to nenápadně pozorovat. Vědět o všem a zasáhnout v naléhavém případě, kdy se něco třeba vymkne, ale jinak...

To byl ten bod. K tomu došel v každé generaci, ve které se kdy narodil: nespravovat, co není rozbité. Oddychl si.

Tu noc spal Moše klidným a hlubokým spánkem spravedlivých.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

13.05.2012 00:18:41rebecca13
Danny čau! dík za doporučení téhle povídky! musím říct, že to pročítám furt a znova se do toho dívám. Je to dobře napsané - zdánlivě krátké a rozdělené do dvou částí, ale přitom se to točí jako klubko neposednejch hadů nebo jako pohyblivej gordickej uzel! přesně je v tom zodpovězeno, proč jsem vlastně nikdy nespáchala sebevraždu do úplného konce, proč jsem vždycky cukla. že sem nějak viděla dál, že přece neni nic rozbitýho, že to možná jen beru za špatnej konec - teda brala jsem - myslím, že už je to ted se mnou docela v cajku, dost jsem se naučila ovládat. naučila jsem se usměrňovat. doktoři mě dycky léčili jenom práškama, nikdo v mém nejbližším okolí ale neumí zacházet s mou duší. ani Jarda ne. spíš se tomu vyhýbá a čeká, jak s tím sama naložím. naštěstí jsem si dokázala pořídit naprosto ideálního nehmotného partnera, který mě vede na cestě k mému lepšímu Já. je to něco jako Personal Jesus, myslím si, že by si ho měl každý vytvořit a podporovat ať už v sobě, nebo paralelně, to je jedno. já vim, trochu odbočuju, promiň.
18.03.2011 20:19:04Tangens_Omega36
Ještě mne k tomu napadlo "nehas, co tě nepálí". :-)
Na povídku kapku krátké, navíc, jak už jsem uvedl, jeví se mi to spíš jako úvaha. Ale na druhou stranu nutí člověka k zamyšlení (respektive ani nenutí, spíš mu to zamyšlení ušlechtile nabízí). A to každý text nedokáže. ;)
17.03.2011 17:02:31FAE BOMB
Mě nelíbilo, protože nepochopil...
16.03.2011 16:55:43Janina6
Pěkná úvaha, moudrá.
24.02.2011 09:55:50Tangens_Omega36
Já to myslel jinak, jakože jsem rozluštil, co znamená po jisté úpravě Tvůj nick, ale na identitu jsem až tak nepomýšlel. ;-)
22.02.2011 20:29:08Fabet Anal
jsi psal, žes mě odhalil, tak co se divíš?
21.02.2011 21:34:35Tangens_Omega36
Dosti úvahovité a mlhavé, ale na druhou stranu pěkně mystické. ;-)
FA: Ty jsi BG???
15.02.2011 21:37:10Armand
Moc rád jsem si přečetl Danny :)

Tohle je třeba připomínat. Tvé dílko je vlastně takovou správkou nerozbitého :) Říká se tomu prevence. Každý, kdo si položil otázku: Co bych změnil, kdybych byl Bůh? a pořádně ji prozkoumal, došel vždy právě a jen k tvé odpovědi.

*

15.02.2011 20:28:18Fabet Anal
Už slyším ty hlasy vševědoucích, jak je to neoriginální a plytké....


Podle tvého díla je Písmák spolkem Mesiášů :-)

TvonBG, protože mě to osvěžilo.
Asi budu dobře spát.
15.02.2011 18:09:08LadyLoba
nádherná - nádherná - nádherná

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.