Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se16. SUPERKOULE - Strejda Ferda (minipróza) - dílo č. 7
Autor
soutěž KOULE
Strejda Ferda
Na lesní pěšince se potkali dva staří přátelé Ferda s Pytlíkem. Ferda se vracel z melouchu, byl špinavý a unavený. To Pytlík si vyšel jen tak na procházku, nadýchat se čerstvého vzduchu. Vypadal velmi spokojeně, tykadla naondulovaná, krovky vyleštěné a bříško se mu pěkně nadouvalo. Zato chudák Ferda byl jenom kost a kůže, ani svůj elegantní puntíkovaný šátek neměl.
"Nazdar Pytlíku, jak se máš?" pozdravil Ferda, jak byl zvyklý z mládí.
"No, nestěžuji si", odpověděl Pytlík, "mám kde bydlet a na sídlišti U Rákosníků je jídla vždycky dost."
"A co děláš?"
"Jsem v invalidním důchodu."
Ten si to uměl vždycky zařídit, říkal si v duchu Ferda. Už za totality se jenom přiživoval, předváděl, vymýšlel si a dnes se mu to hodí. To já se nikdy nebál přiložit ruku k dílu, ale kde jsou ty doby, když jsem byl mladý a zastal práci všeho druhu. Teď po padesátce mě už nikdo nechce zaměstnat. Na podnikání si také netroufám, nemám živnostenský a dokonce ani výuční list. Mám jenom ty své černé ruce.
"Ach jo, Pytlíku, poctivou prací se dnes mravenec neuživí. Buď rád, že umíš všechno okecat, jinak je to na pytel. Ještě štěstí, že jsem se tenkrát neoženil. Vzpomínáš si na Berušku, tu fiflenu. Šlo jí jenom o to, aby byla dobře zajištěná a nakonec se jí to podařilo. Vzala si starého Hrobaříka a ten má práce pořád dost.
Já jsem musel prodat domek a teď mám pronajatou garsonku v mraveništi. Také pořád jenom zvyšují nájem. Nejlíp je na tom Hlemýžď, tomu nikdo domek vzít nemůže. Teď mu ale vypočítali tak velkou daň z nemovitostí, že neví, jak to zaplatí. Už u něho byli Škvoři dvakrát."
Pytlík si vyslechl Ferdovy stesky, pomyslel si něco něco o nepřizpůsobivém hmyzu, a chystal se pokračovat v cestě.
"Víš, hochu, někdo se umí živit jenom rukama a někdo hlavou. Vždycky to tak bylo, je a bude. S tím nic nenaděláš. A promiň, musím už jít. Chci se dívat na svůj oblíbený pořad Mladší o pár let. Chystám se totiž na plastickou operaci, mám pytlíky po očima."
Tak se bývalí nerozluční kamarádi rozešli. Ferda zamířil do mraveniště a Pytlík do nového teplého polystyrenového bytu v díře zrekonstruovaného paneláku.