17. SUPERKOULE - kulový blesk - dílo č. 4

Májový blesk

Byl pozdní večer, první Máj.
Teď hrdličky řváti maj
a borový má smrdět háj...
Co to však sviští šerým tichem,
že by soused s pivním břichem?
Příbývají decibely,
a už vidím záblesk celý.
Vlítnul ke mně nečekaně
(přitom nejsem v žádné straně)
kulový blesk, vážení.
Než projevím nadšení
byl zas rychle zdekován.
Nechal díru sem i tam.
Chci utéci z ložnice,
proto sahám po klice.
Nýty jsou však roztavené,
což mě zase k oknu žene.
Z jedenáctýho patra paneláku
řvu ať pošlou ňákou páku.
Nikdo mě však nenaslouchá,
pže ohňostroj právě bouchá.
Mezi těma petardama
lítá koule dobře známá.
Musím počkat do rozbřesku,
více nečíst Máchu k Blesku.
Uléhám tak s předsevzetím
(miluju i děti květin)
Kdo nedočet nikdy Máj,
výcuc v Blesku opět daj.