Súťažné dielo č. 3 - 10 kolo súťaže

John Keats

Píseň o sobě


I.

Byl to chlapec neposedný.
Že doma nenašel klid,
Hoch zlobivý a nezbedný,
Do světa zatoužil jít.
Knihu vzal,
Do svojí torny
Hned ji dal
Se všemi písmenky.
Ještě košili,
Pár ručníků tenkých,
A taky, proč to neříci,
Kšiltovku s noční čepicí.
Kartáč na vlasy, kampak s ním
A hřeben taky, to se ví,
Pár nových punčoch
Přidat k těm starým,
Tím je s balením hotový.
Narvaný k prasknutí,
Batoh k nezapnutí,
Prohlédl, zatáh´uzávěr,
Rovně za nosem nabral směr
Vydal se na sever,
Vydal se na sever.
Přímo za nosem nabral směr,
Odkráčel na sever.

II.

Byl to chlapec nezbedný
A neklidný byl dál.
K práci zcela nevhodný,
Však poezii psal.
Kalamář
Vzal si právě
A k němu hravě
Vzal si ten kluk,
Nejlepší brk,
Veliký notně.
A honem pryč,
Poněkud hřmotně
Běžel.
Do hor běží po ránu.
Cestou míjí fontánu,
Duchové mu potají
Své nápady šeptají,
Čarodějnice drzé
Do cesty kladou strže,
On stále dál,
Jen psal a psal.
A když venku bylo zima,
Třeba v kabátě,
Je proč, dny se bát.
Odkládal kabát,
Když počasí bylo prima.
Zvláštní kouzlo
Na nás sklouzlo,
Neměli jsme na výběr,
Jen za nosem nabrat směr,
Vydat se na sever,
Vydat se na sever.
Rovně za nosem držet směr,
Odejít na sever.