Lože od krve

skládám si obrázek z mlhy

chci loňský listí

na papír

přišít mlhou

tou, co se nazdobí

předtím, než se nadechne,

rozrazí dveře

a vejde.

A každý se do ní zamiluje.

Posněžím ho cukrem z praciček

a půjdu otevřít okno,

aby čas proudil ven i dovnitř,

abychom si schovali

hračky z dětství.

Snad ten křížek

v záňadří

ochrání mě

přede všemi.

Před tím, čím mi ublíží.

A dlouhé vlasy

rozprostřu na stůl

před tím,

než zase ulehnu na lože

od krve.

Ulehnu a chlad zdí kolem

naučím Otčenáš,

aby vyhnal zlo kolem,

surovost, co stala se

výsadou přežití.

Ať vyžene můj dojem,

že čistotu, co měla jsem,

odneslo Cosi,

co je ve mně, Vás, světě,

co políbilo mě na čelo.