31. SUPERKOULE - č. 9 - ztracená INSPIRACE

Když jsi se narodil
bylo mi jedenáct let
tím pádem změnil se
můj celý svět

jako malinký klouček v peřince
jen radost jsi dělal své sestřičce
vlastně já byla tvojí mámou
tu malou holku v sobě
musela jsem dát stranou
protože pravá máma
chodila pracovat s tátou

milovala jsem tě jako svého syna
vše pro tebe dělala ráda
v tobě získala obdivovatele
i drahého kamaráda
kvůli tobě chtěla jsem být velkou
všechna tvá trápení řešit
dívat se na to
jak umíš se ze všeho těšit
až dospěl jsi a stal jsi se tátou

tvůj obdiv a bratrská láska tvá
pomáhala mi ve všem
když stala jsem se i milovanou tetou
žila jsem tak ráda
skoro pořád se smála
cítila se být silnou

do osudné chvíle

než se tvůj velký sen
vlastnit silný vůz
změnil ve skutečnost
a zároveň, bohužel, 
stal se i tvým hrobem

bratříčku, už nejsem silná
na tebe zbyla mi
jen vzpomínka tichá
zešedl můj svět
a radost ze života
je poněkud trpká