Meruňka III.

 * * *

16:40 Lulka                      15.3.2010

          Myslíš, že mě má rád?

16:41 Lucy                        15.3.2010

          Nevím, proboha, vždyť jsem s ním skoro ani jednou nemluvila! Možná jo...

16:43 Lulka                      15.3.2010

          Přijde mi takovej... tajemnej, tobě ne?

16:43 Lucy                        15.3.2010

          Ani ne Lul...

    Ale tak jsem ho začala brát. Řešili jsme spolu najednou úplně všechno, jeho angličtina se totálně zlepšila – už to ani netajil ve škole – stejně to bylo jedno, protože ho milovaly pořád a všechny. Ve škole jsme se samozřejmě nebavili, štvalo mě jak se kolem něj ty holky pořád točí. Ale jinak jsme nebyli k zastavení. Ukázalo se že navzdory svýmu občas nepochopitelnýmu chování je poměrně inteligentní. Sedávali jsme v mým pokoji, donekonečna probírali školu a život a občas odepisovali mým kamarádkám.

    A přišlo jaro.

14:32 Péeéťulinka          24.4.2010

          Lucko, on mi napsal!

14:32 Lucy                        24.4.2010

          A co?

14:32 Péeéťulinka          24.4.2010

          Jesli bych ho nedoučila tu matematiku...

14:33 Lucy                        24.4.2010

          Tak vidíš! :)

14:33 Péeéťulinka          24.4.2010

          Když já jí sama neumim! :((

14:33 Lucy                        24.4.2010

          Aspoň máš důvod se jí konečně naučit, né?

    Donutili jsme takhle společně Petru, aby se začala učit matematiku, Lulku, aby se přestala odbarvovat na blond, Eriku, aby začala sportovat a Moniku, aby něco udělala s posedlostí růžovou barvou. Byli jsme najednou docela dobrej tým! A začala jsem ho naprosto tajně učit česky, aby konečně zjistil, co si o něm ty holky povídaj. Ve svý snaze přiblížit se jim byl nezdolnej, nechával se rád doučovat, zval je na kafe, do kina, líbal se s nima ve ztemnělým sále, hladil je v kavárnách po rukou a chodil s nima na diskotéky. Byl naprosto v klidu – dvořil se jim, byl na ně milej, ony byly šťastný, tak co? Jasně, že netušil, že jim tím motá hlavy do naprostý závislosti, že ony mi pak s brekem píšou, že jim druhej den nezavolal, nebo zapomněl na písničku, při který je držel za ruku. Bylo mi to víceméně jedno. Navíc, když už jsem mu řekla že to přehání, jako bych házela hrách na stěnu.

    „U nás je to ale normální! A ona nevypadala že jí to vadí! Nikdy bych nedělal nic, co by jí mohlo ublížit!“ kvůli mý poznámce prskal jako kocour.

    „Tobě by to taky nevadilo!“ zašeptal mi vztekle do ucha. Přejel mi mráz po zádech.

    „Ale já si taky nikdy nebudu myslet, že se mnou chceš chodit,“ odsekla jsem nabručeně.

    „Ona si to nemyslí!“

    „Vážně? Koukni Fando.“ Ukázala jsem mu poslední debatu s Lulkou. Jeho češtinářský schopnosti už byly tak dobrý, že pochopil co se děje, že to trochu přepísk. Chvíli jakoby uvažoval, co s tím udělá – pak se na mě ale obrátil a v očích měl tvrdej výraz.

    „No a co. Je to její problém,“ pokrčil rameny.

    Vykopala jsem ho z pokoje. Kretén! Motá jim hlavy a komu pak asi budou psát jak jsou poblázněný? Jakej je úžasnej a dokonalej? Jak je neuvěřitelně sexy?

* * *

15:56 Andulinka              30.4.2010

          Já ho chci! Sakra Lucko, ty prostě nevíš, o co přicházíš, když ho tak ignoruješ! To kino bylo naprosto skvělý!

15:57 Lucy                        30.4.2010

          Na čem jste byli?

15:59 Andulinka              30.4.2010

          Víš, že ani nevim...

    O co přicházím, jsem zjistila vzápětí, když jsme u mě v pokoji koukali na film. Ptala jsem se ho, na čem byl s Ančou – nejdřív se zatvářil nechápavě

    „S kym?“

    „S Andulou! Ta blondýnka z béčka, sakra Faruq, měl by sis pamatovat minimálně, jak se jmenujou.“

    „Jo ta! Jasně že si jí pamatuju, je moc fajn...“ zakoukal se kamsi mimo mě při vzpomínce.

    „A ten film?“

    „Nevím, prosímtě, myslíš že rozumím českým filmům?“ Zjevně ho to pobavilo. Achjo.

    Ale někdy v dubnu jsem zjistila, o co přichází i holky jako Anča. Byly jsme doma sami, protože mamka odjela na nějakej třídenní sraz do Brna. Venku byla romantická bouřka a u mě v pokoji docela neromantický chladno. Zabouchla jsem dveře Faruqovi před nosem, protože vypadal, že zas samým egem praskne, ale on za chvíli klepal znova. Vytřeštila jsem oči - přinesl víno a svíčky a odůvodnil to tak, že se u sebe sám bojí. Trapný, zhodnotila jsem. Ale pustila ho dál – stejně jsem neměla co na prácí. A to víno bylo navíc dost dobrý. Po pár sklenkách mi zlepšilo náladu, rozvázalo jazyk, a nějakým záhadným způsobem mi za chvíli rozeplo i podprsenku...

    A dobře, přiznávam. Bylo to dobrý.

14:26 Lulka                      2.6.2010

          Jakej myslíš že by byl v posteli Lucko?

   Zamyslela jsem se.

          Dost dobrej. Vášnivej, ale přitom jemnej. Svůdnej a vynalézavej...

   Delete. Smazat, smazat, smazat - všechno.

          Nemam tušení. Ale asi nic moc - znáš tydle týpky, namachrovaný jako hovado, ale když přijde na věc...

   Enter. Ticho.

14:32 Lulka                      2.6.2010

          To říkáš jenom proto že se ti nelíbí...

    Jasně že jo, Lulko.

* * *