Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCh l e b a
10. 04. 2012
25
15
2247
Autor
Honzyk
A to mě podrží když ouzko :
vybavím si vůni chleba
když v krajině cizí nevím kudy kam.
*
Širé setkává se ve mně s bludným tak často......(!)
...pak nutím i nesmlouvavou budoucnost
aby ustoupila.
15 názorů
Hoši od Bobří řeky
11. 04. 2012
Honzyku, nemám slov. Napsal jsi to krásně. Vůně chleba, to je vůně, kterou nic nenahradí.A je zvláštní, že chléb se nepřejí. Když mám chleba, vím, že jsem v bezpečí.
ste me potesili...): me bylo kluka fakty lito, pac ja kdyz este padal z manie velky do deprese, nedokazal jsem vyjit z domu treba, trosku vim, vo cem mluvil, zeo...---no dik..)
Ano, ten chleba je symbol domova, nasycenosti, jistoty. Lidé, když drží různé diety, mají největší problém s omezením chleba. A se sladkostmi. Chléb i sladkosti vyvolávají pocit sladkého štěstí, chléb navíc domácího štěstí. Je to všechno o psychice. Důkazem je tvoje malá poezie...vybavím si vůni chleba...
Je výborné, když ti stačí vybavit si. Horší je to, když se hned zasycuješ. Např. sladkostmi. Poté, co kuřák přestane kouřit (ztratil svůj příděl opojného štěstí), hledá náhražku - nejčastěji sladkosti. Tvrdí, že musí mít něco v puse místo cigarety. Ne, on musí mít nějaké jinou náhražku štěstí. V mysli. Ne v puse či v těle! I mne se to týká.