Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Chotěbuzský střelec
datum / id30.04.2012 / 408192Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno2041x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Chotěbuzský střelec

Nevím o případu mnoho. Téměř nic. Jen nějaký základ, podle kterého měl obyvatel Chotěbuzi střelit šípem z kuše jiného muže. Postřelený byl podle všeho spolu s dalšími muži na obhlídce místa činu. Podle prvních informací mělo jít o zloděje.

 

Stanovme tedy nejpravděpodobnější hypotézu: tři muži se vloupávají na pozemek jiného muže. Jejich chování i vzezření napovídá tomu, že nechtějí podle amerických zvyklostí navštívit souseda s dárkovým košem. Naopak, zkušenost nasvědčuje tomu, že chtějí na pozemku usedlíka loupit či minimálně krást. Nelze předvídat, jak by se zachovali po zjištění, že pan domácí je poblíž. Z početní převahy a vzezření nezvaných hostů se ale dá usuzovat na nemilou a zdravotně nepříznivou konfrontaci.

 

Co udělá pan domácí? Vytáhne kuši a vystřelí. Ani Vilém Tell by se nemusel stydět. Šíp prostřelí narušiteli hlavu.

 

Pan domácí je vzápětí obviněn policií. Jeho jednání podle předběžného názoru policie nebylo nutnou obranou. Definice nutné obrany není příliš jasná, trestní zákon říká jen tolik, že odvracet útok na zájem chráněný zákonem lze i takovým jednáním, které jinak naplňuje znaky některého trestného činu. Jinak řečeno, pokud někdo útočí na majetek, zdraví anebo život, mohu takový jeho útok odvrátit i za užití násilí. Vágnost tohoto pravidla je dána až dovětkem, podle kterého nesmí být odvracení útoku zcela zjevně nepřiměřené způsobu útoku.

 

Oblíbené příklady excesů se vždy týkaly střetu zájmů na ochraně majetku (obránce) se zájmy na ochraně zdraví a života (zločince). Rozumu vyrostlému na starých metafyzických principech nepodstatnosti hmotných statků se přímo nabízely. A učitelé za katedrami hřímali ke studentům práv banální historky o tom, jak nelze zabít chlapečka, co přišel na zahradu krást třešně.

 

Ano, nelze, bylo by to vcelku zbytečné a pravděpodobně ani texaského farmáře milujícího svou zemi a svou brokovnici by něco takového nenapadlo. Jenže ten a jemu podobné příklady do myslí budoucích zástupců vyšetřování a justice vnesly – řečeno s Nietzschem - metaforu, která nebezpečně zatuhla.

 

A tak tu máme představu, že život a zdraví zločince je nad majetek ostatních. Zavilí strážci humanismu z Ústavního soudu tuto představu uchopili a vepsali do práva jedním svým nálezem. A judikované názory Ústavního soudu, jak víme, jsou pro obecné soudy závazné.

 

A přitom ten názor soudu je ve střetu s jiným všeobecně sdíleným názorem liberalismu a shodou okolností téhož soudu, podle kterého je majetek prodloužením existence člověka. Ano, majetek může znamenat hodně. Představme si třeba jen lopotně pracujícího chlapíka, který celý život střádá, aby dopřál nejbližším. A pak přijde někdo, kdo mu to šmahem vezme. Nemusí to být nutně divous s punčochou na obličeji, ale třeba podvodný manažer s bílým límečkem nabízející výstavbu rodinného domku. Není to pak skutečné zoufalství? A neohrožuje takové zoufalství dokonce fyzické zdraví zoufajícího? 

 

Byl to právě velký kritik morálky a náboženství Nietzsche, kdo upozornil na zvláštní rozpor v učení Ježíše. Ježíš byl podle evangelií ztělesněním dobra a morálky, o kterých také kázal, vlastně nedělal nic jiného. Jenže když Ježíš žádal netrestat zločince, pak se jednoznačně postavil na stranu zla. Morálka od roku nula tak roste z podpory zla. 

 

Že břehy rozumu byly již dávno zatopeny humanismem je nesporné. Kam až ale vlny morálního kýče a nebezpečného ochranářství dosáhnou? Zatopily nám naše sny o bezpečí, zatopily naše představy o slušnosti a touhy po spravedlnosti. Zní to taky jako kýč? Možná. Když jde o velké věci a velká hnutí, pak se kýči dost možná nelze vyhnout.

 

Přeji chotěbuzskému střelci, aby se v jeho kauze objevil někdo s vlastním názorem. Aby to byl někdo, kdo nepodlehl opiu osvícenství a umělohmotným představám o nepodstatnosti majetku. No a zejména aby to byl někdo, kdo má moc rozhodovat. Protože jakkoli chotěbuzský nešťastník sám rozhodoval o svém majteku, zdraví a životu, nepřející situace předala štafetu jiným, kteří si brousí dýky či šípy míru, napuštěné jedem pochybné morálky.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

22.05.2012 22:51:20VH64
Ano, také je mi americký/anglosaský přístup "můj dům můj hrad" (i když to má poněkud jiný historickopolitický kořen), majetek je nedotknutelný a mám právo ho bránit i násilím, bližší než evropský pseudohumanismus.

Jen pozor na onu zmínku podvodného manažera s bílým límečkem. To je jiný případ a tam by násilí ze strany postiženého bylo zločinem. Je to poměrně prosté, na násilí násilí, na chytračení chytrost.

Zdenda
Například tady s tebou naprosto souhlasím a téměř ani nemám problém se stylem. Jo pane?
03.05.2012 16:22:49Movsar
řekl bych, že tyhle pohádkové, literární a pololiterární postavy jsem si vytvořili i proto, abychom ppozději byli ušetřeni situací, kdy musíme tasit kuši. ale zjevně jsou tací, kterým to nestačí a přesto si šíp musí vyprosit. inu, kdo chce, má ho mít.
03.05.2012 13:25:43Josephina
A co Jánošík? A co Rumcajs?
01.05.2012 10:32:02pedvo
Ještě k Tvé poznámce o otylé Američance: Nesmyslnost jedné žaloby neznamená, že jsou nesmyslné všechny žaloby. Ona žalovala někoho, kdo její stav nezavinil, my ovšem hovoříme o skutečných nezákonných jednáních.
30.04.2012 23:41:28pedvo
Josephino, pořád odvádíš řeč někam jinam, než o čem je původní úvaha a reakce na ni. Jednoznačně to znamená, že argumenty prostě nemáš.
Na Tvoji otázku, jestli máš žalovat toho, kdo Tě svým mizerným jednáním málem zabil, nelze odpovědět, protože neuvádíš, co Ti provedl.
A nač dům, na hypotéku zvlášť? Ano, na bydlení. Že ty ho nepotřebuješ, to neznamená, že ho nepotřebuje nikdo. Platit hypotéku je mnohdy výhodnější, než platit nájem.
Buď tak laskava, a uznej, že se každý může rozhodovat podle potřeb svých, nikoliv Tvých nebo kohokoliv jiného.
30.04.2012 18:50:47Movsar
mluvíme ale o dvou věcech teď. ber to jednoduše tak: je tu majetek někoho a proti tomu tu je snaha někoho jiného ten majetek ukrást. proč by ten zloděj měl požívat větší ochrany než majetek jiného? proč by jeho osobní BIOsféra měla být chráněnější než osobní HMOTNÁsféra jiného v případě, že se ji ze zlé vůle chyst á narušit? pro mě je život zločince V TAKOVÉ SITUACI jen § na papíře. anebo takový ten jiný papír: terč.
30.04.2012 18:45:51Josephina
dřív si lidi postavili dům vlastníma rukama, i dnes takové znám (i ženy)-lidi chtějí mít všechno hned, nerozvažují až tak, komu tolik peněz předávají ---? není to blbost? kterou zneužívají chytráci --- a k bydlení stačí málo, nač dům, na hypotéku zvlášť! ano, taky bych mohla jmenovat aspoň pět lidí, kteří mě málem svým "mizerným" jednáním málem zabili - mám je dát k soudu? stejně jako ta Američanka, která žalovala mekáč, že ji přivedl k obludný váze? (diskuze na dlouho, z mnoha stran, tak aspoň malý příspěvek, z rychlíku)
30.04.2012 17:35:04Movsar
ti lidi, co uvěřili smetkovi se nikam nehnali a už vůbec ne za vidinou zisku. jen je prostě okradl o všechny životní úspory, za které chtěli bydlet. je správné, že dostal já nevím 10 let?

ne, měl do konce života někde lámat kámen. on mnohým z těch lidí vzal vše. a vědauž ví, že pocity jsou fyzické stavy. tzn. vůbec bych se nedivil, kdyby některé z těch lidí tím zabil nebo jim zkrátil život nebo je přivedl do blázince.
30.04.2012 17:29:56Movsar
díky za reakce.

j: tvoji reakci beru jako takovou malou provokaci, co? :-) podělit se s potřebným? ještě jsem zažil učebnici ruského jazyka, ve které malý váňa o přestávce rozdělí svůj chleba ke svačině na dva díly, aby nasytil spolužáka. když tohle vtloukají do hlav dětí, jak to může dopadnout? proč se o svačinu dělit? je to bohulibé, ale je třeba do dovysvětlit, bez komentáře to dělá ve společnosti paseku. každý by od váni bral. a někteří dvojnásob, jak vidímena příkladu chotěbuzi. ne, nepodporuju tu nějaký neoliberalismus nebo sobecký gen nebo agresivní biopolitiku. jen se mi nelíbí ten princip, podle kterého nelze se životem nic měřit a zároveň hmota je až na druhém místě. největší rozdíly jsou mezi lidmi, někdy mám pocit, že toho mám víc společného se svojí kočiičkou než s jiným človějkem. ta diverzita uvnitř jednoho druhu je prostě jistá a je třeba si ji přiznat. proč by život měl být nedotknutelný? a život zvířat je naproti tomu jen kus řízku. a život zločince má být nadán nějakou božskou aurou? ne, jeho život je jen §, nic víc. § na papíře. jen tak vrátíme do hry slušnost, která se zákazem trestu smrti zmitzela. vědomí, že slušný člověk je víc než neslušný člověk.

líbí se mi poznámka, že je třeba přehodnotit znova pojem života. ano, přesně to je třeba s bujením vědy, se zásahy do genomu, s růstem populace v geometrických řadách.





30.04.2012 16:05:30Zdenda
O čem to, Josephino, mluvíš (píšeš)? Odkud se tu zase vzali ti podvodníci a honba za majetkem? A odkud ty andělské tváře? Souvisí to všechno nějak s tím, o čem se tu hovořilo (psalo) dosud?
Nechám to raději stranou a vyjádřím se k tomu jedinému, co jsem (snad) pochopil - k tvému vyjádření, že bys pro majetek nevraždila.
1. Je to krajně nekorektní vyjádření. Jaká vražda? Přeformuluji to tedy nejprve do podoby: Kvůli majetku bych nezabila člověka.
2. Je potřeba definovat majetek, a to je zřejmě ten největší problém. Předně jde o můj (tvůj) legitimně nabytý majetek. Potom to není kulička hoven, nejsou to třešně, není to dvacetikoruna. Takže nakonec dospěju ke tvaru: Při ochraně svého cenného majetku bych neriskovala usmrcení útočníka (zloděje).
Je tohle to, co ses snažila říci?
Pokud ano, mám na věc opačný názor, celkem přesně se shoduji s mistrem pedvo. Většina lidí musí tvrdě pracovat, aby nějaký majetek získala, a dívat se potom, jak ho někdo beztrestně odnáší - nevím - pojmy velkorysost, rozvaha, moudrost a nadhled mi v této situaci netanou na mysli.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.