Idioti

Dva idioti seděli na zahrádce. Slunko jim čmadilo do půllitrů, začínalo jaro. "Ty vole, řeknu ti, dnes je den." "To mi povídej, vole." "Dnes sem šel takhle po chodníku a najednou jsem zjistil, že jdu po silnici." "Hodně hustý vole. Cos udělal?" "Pokoušel jsem se vrátit na chodník. Měl sem strach, aby mě nesrazilo auto." "Podařilo se?" "Jasně vole." "Seš dobrej vole." Oba si pořádně přihli piva. "Co ty vole? Jakous měl šichtu?" "Do voběda dobrý. Pak přišla Alena. Víš, ta s těma velkejma - " "No jasně! A?" "Opřela se o smeták a koukala na mě, jak hážu koks do kotle." "Co vole chtěla?" "Nevím. Říkala, že tam mám strašný vedro. Ptala se, jestli z toho nejsu zpocenej." "Cos řek?" "Řekl sem, že ne." "Seš idiot." "Proč vole?" "Nevím vole. Třeba chtěla, abys zpocenej byl. To maj prej ženský rády. Když se chlap pořádně potí." "Šak ze mě vole lilo jak blázen. Koukala na mě a pak si rozepla dva knoflíky na halence." "Ty vole! Cos udělal?" "Řek sem, ať si to zapne. Aby se nenachladila. Sám sem si vzal z věšáku kabát a hodil ho na sebe." "Seš idiot." "Proč vole?" "Měls ho hodit na ni. Takhle si o tobě bude myslet, že seš idiot." "Myslíš?" "No jo. Idiot." Když přišel číšník, řekli si o další piva a dva rumy. Slunce se jim teď opíralo do tváří. Seděli naproti sobě a na nic už nemysleli.

---