čas

Když do duše se

 vkrádá mír

rozumný mlčí - pokloní se

neb ví že smrt si našla cíl

 

rozum se tělum uklání

a splní vše co smrt v nich hledá

však ve snech zvony nezvoní

kdo poznal smrt ten na ní nedá

 

rozum smrt vede stále k cíli

ta na něj spěchá tak ho zmar

neví že rozum jen se mílí

a tak jsou spolu věčný pár

 

tak procházejí spolu čas

a dělají z nás hloupích lidi

rozum má den smrt sny mu řídí

však zemře li smrt ztratí hlas

 

 

 

 

---