Aureola

nejlepší je vzít to diagonálou krz tu převlékárnu - nedívat se napravo nalevo... je to vždycky dobrodružství

UchoNaKoleji: Cha!

V momentě, kdy tys mi sem přišel a citoval egila, jsem ještě o žádném jeho recenzním počinu nevěděl. A tebe si jako kritika vážím mnohem víc než egila - cítím, že na druhém konci drátu je osoba z masa a kostí. Velmi dobře si třeba vzpomínám na tvou kritiku mého Prvního vlaku se zbožím vypraveného z továrny na vyrovnávání se s reklamou, která na mě zapůsobila. Piš mi, prosím, k mým dílům víc.

A co se tedy týče toho nabourání ironie, byť se nerad vysvětluju: Pak právě jsou třetí a čtvrtá sloka pro báseň zcela klíčové.

Hele doufám že stejně vostře vyjedeš i po egilovi! V podstatě napsal to samý (já nejdřív jsem hodnotil tvé a pak četl recenzi.) Nebo to holt u egila je velice kvalitní a úctyhodné páč je to redaktor a u mě je to svinstvo! DDDD

UchoNaKoleji: Tak je nečti:-)

Nebo co ti na to mám říct. Jestli v tom chceš číst ironii, je to jen jeden ze způsobů čtení. Ale ne něco neoddiskutovatelného.

ale díky za komentář i tipa

Mám drobné výhrady k třetí a částečně a čvrté. Ničí tu ironii.

No nádherné to je ale 

budiž. *

ale dík za tip, koukám:-)

ty máš lehce červenej podklad napsanýho zase, to je taky divný

vk: Vystřelování ramínek působí samoúčelně? Bylo to to první, co mě k té holce napadlo:-). Ale díky moc za kritiku i výběr!

Lalulá: Sakra, máš pravdu. Ty dva verše jsou neudržitelné. Po úvaze jsem je odstranil. Takhle je to mnohem jednolitější a navíc to dokonce začíná připomínat sonet. Dík, žes ocenila závěr, jsem na něj tak trochu hrdej.

potomek, Predrag Tomič: Dík  vám za poradní hlas i tip, vyškrt jsem

Heřman: Retro:-). Viděl jsi někdy nějakou barokní knihu, jak je tisknutá ve dvou barvách? Rudá a černá jsou obě dvě výrazné na bílé, a zároveň jsou velmi odlišné jedna od druhé.

DavidPetrik: Jo, je pravda, že v básni člověk musí zvládnout začátek a konec, případnej bordel uprostřed čtenář vždycky přežije. Řikám tomu pravidlo psychedelickýho rocku:-). Dík za komentář a výběh, snad se i tobě bude líbit absence dvou pajdajících veršů.

Čudla, R.L., Movsar: díkec, přiďte zas

pěkně! čím dál líp

Prvni dve sloky nejvydarenejsi: civilnost, kazdodennost vyvazena odpovidajicimi obrazy/metaforami, ktere nejsou zbytecne kriklave, nucene. Ve treti sloce rusi nektere obraty, ktere pusobi opotrebovane, nepatricne, klisovite: "nesmrtelna obloha" nebo "hihnani". Nasledny navrat k jazyku prvnich dvou slok a proste zakonceni text nakonec vykupuji, prnaseji katarzi v obycejne chvili.

ano, trochu prokrátit by text šel, jinak ale vydařené

/*

páči sa mi to, je to plastickém, má to zaujímavú dikciu napr. "hadrú vír" :-)

otázka je, či nie je expresívnosť napr. "vystrelovala ramínka" občas samoúčelná - mne sa ich napríklad nedarí "zapojiť" do zvyšku básne