Poslední templář

 Poslední templář.

"Uf, tak jsme konečně dorazili na naše panství,"říká Aragorn, vlastním jménem Zbyněk Prudký,poslední templářský rytíř, svému pejskovi Baskervilovi, čipernému, leč velice zbabělému  yorkshirskému teriérovi, který se bez jakýchkoli okolků natáhl, vyplázl jazyk a odpočíval." Jak mohli ve středověku hrad dobýt, to by mě fakt zajímalo. Vždyť se sem nedá skoro vylízt", mumlá si sám pro sebe Aragorn a taky se svalí do mechu. Aragorn svým vzezřením rozhodně nepřipomíná rytíře dávných časů. Je spíš drobnější postavy, mírně přihrblý, řeklo by se také," samá ruka samá noha." Co však vás okamžitě ohromí jsou jeho oči. Když se mu do nich podíváte, jako byste proletěli časem nazpět do doby templářské slávy. Má v očích zvláštní plamen, který u jiného neuvidíte. Že by skutečný templář? Po chvíli vstane a zavolá Baskervila." Pojď, teď si projdeme, hrad, abychom našli odpovídající komnaty,v hodné k ubytování pro velmistra  řádu". Prochází se po zřícenině a kroutí hlavou." Tohle sídlo vypadá poněkud nevábně, pochmurně a zanedbaně. Nevadí, jsem poslední templář a ten se jen tak nevzdává. Co jsme pobili saracénu ve Svaté zemi, při obraně křesťanů". Zamává mečem, jako by chtěl dobýt celý svět."Však ona nám poddanská lůza bude muset pomoct, jinak poznají ostří mého meče. Zatím vyznačíme hranice mého panství a utáboříme se". "Vytáhne šňůru na prádlo natahuje ji mezi dva stromy na přístupové cestě." S bydlením to bude horší. Pohanská verbež vše rozebrala. Baskervile, ubytujeme se hned u brány hradu a budeme střežit nám svěřený majetek." Rozbalí spacák a vydá se sbírat dříví na podpal a taky, aby si měl na čem ohřát buřty. "To jsem dopadl, já velmistr řádu Templářů, budu jíst buřty, stejné jako jedí poslední otrapové. V tom začne Baskervil zoufale kňučet a štěkat." Zřejmě někdo přichází". Aragorn se postaví za  nataženou prádelňačku, tasí meč a mocným zvolá:"Stůj sis je ti život milý." Po cestě přicházejí dvě teenagerky se špuntama v uších." Slyšíte vy dvě děvy, stůjte nebo můj meč vám oholí zbytek vlasů, co máte na hlavě". Mezitím si jedna dívka vyndala z uší sluchátka a zaslechla akorát, vy děvky. Pošeptala to své kamarádce a obě se do milého Aragorna pustily. "Komu říkáš děvky ty jeden šašku, budeme si stěžovat u starosty, co to tady má za vola". Aragorn už spíš jen šeptem volal,"já jsem poslední velmistr templářů" a marně poroučel Baskervilovi:"Trhej" Chudák pes jednak tento příkaz vůbec neznal a  jednak měl takovou hrůzu z nově příchozích, že byl zalezlý ve velmistrově spacáku. Mezitím jedna z dívek típla cigáro a přistoupila až k okraji šňůry."Podívejte se pane, my víme, že to tady jen hrajete, ten kostým a tak, my jsme se tu chtěly jen rozhlídnout, když už jsme vylezly ten strašnej kopec. Stále hodně nejistý Aragorn zjihl. Řekla mu, pane. Je si tedy vědoma jeho postavení." A co to máte na sobě za komediantský kostým?" zkoušel navázat rozhovor ještě přece jen trochu nejistý velmistr." Asi to budou cizinky".říká si pro sebe." Nápodobně pane", kterej sklad divadla jste vyloupil". Této řeči Aragorn nerozuměl proto raději učinil oběma dívkám nabídku." Bylo by mi ctí milé dámy, kdybych vás mohl provést po mém sídle. Hrad od doby mých předků značně zchátral, takže vám nebudu moci nabídnout důstojné komnaty, které by vyhovovaly  vašemu postavení a ani krmi, po které jistě lačníte.Mám jen trochu vody a i ta je velmi vzácná, protože se musí tahat na zádech do toho pitomýho kopce. Kdybyste ale chtěly, sháním komornou a kuchařku, mohl bych vám ta místa nabídnout a časem, byste si možná přišly i na nějaký ten krejcar. Né, díkec, byla to s váma docela bžunda. My už musíme letět, jinak by se náš otec asi zvencnul. Tak čau. Zamávaly a rozběhly se z kopce dolů. Už se těšily až budou vyprávět, co nahoře potkaly za magora. Aragorn osaměl. Bylo to všechno nějaké smutné, divné . Byl taky naštvaný na Baskervila, protože když se střet blížil k boji, tak zbaběle zalezl do spacáku. Začal si chystat večeři, jenže pes se opět plačtivě rozštěkal. Zřejmě zase někdo přichází. Kde mám svůj meč? Lozil po kolenách kolem ohniště a marně přehazoval své věci. Baskervile hledej, ale ten už byl strachy zase ve spacáku. Muž který k němu kráčel měl na sobě nějakou uniformu, kterou Aragorn neznal. Bude to zřejmě nějaký nižší sloužící, že ani neznám jeho uniformu." Víte, že v lese nesmíte rozdělávat oheň mimo ohniště speciálně proto určená"! zpustil muž z ostra. Aragorn byl šokován, co si to ten  psí syn k němu dovoluje?:"Kdybych měl svůj meč, tak bych tě za tvá slova namístě sťal. Budeš mě oslovovat vaše milosti a klanět se přede mnou. Je to jasné ty komediantský zatracenče. Myslivec chvíli nevěděl, co říct, alkohol z Aragorna necítil,tak si řekl, že to bude asi nějaká hra, kterou se na chvíli rozhodl i on hrát. Aragorn měl ke všemu oheň vzorně v ohništi a on ho chtěl jen upozornit. Dobře tedy:" Vaše milosti,co děláte na Templštejně se spacákem a psem a jinak sám. Většinou sem chodí party něco oslavovat. "Teď už se mi tvá řeč líbí synku. Já jsem poslední templářský velmistr a hrad i vše co k němu přináleží je mým majetkem. A pijatiky na mém panství skončily. Zatrhnu je, i kdybych měl třeba použít opět svůj meč. Začal usilovně přehrabovat svoje krámy, ale meč nikde. Tak to já, jsem správce vašeho lesa, milosti. Jsem rád, že tě poznávám, přisedni k ohni synku a povečeřej se mnou tuto skromnou krmi. Jak to vypadá s mým panstvím a co lesy? Vše je v pořádku, vaše milosti, občas bych se stavil, pokud se zdržíte"." Je to můj nový domov, odpověděl Aragorn, zůstanu zde tak dlouho, jak dlouho si bude přát můj řád. Jasné synku? Ano milosti. Tak seděli,pojídali buřty, občas prohodili pár slov, až nakonec myslivec vstal poděkoval a se slovy "dobrou noc, milosti" se rozloučili s tím, že Aragorn mu nabídl pozvání na hrad kdykoli bude chtít. Hajný se doma ohromně bavil, když líčil manželce setkání s templářem. Jí to zase až tak komické nepřipadlo, měla trochu strach, aby Aragorn někomu neublížil, vytočila proto 158 a bylo ji slíbeno, že policie vše prošetří."  Ach jo" funí do kopce jeden saniťák a za ním se plazí druhý." Ten Zbyněk je přece vůl, zdrhne z léčebny a usadí se na nějaké zřícenině a my ho pak máme sundávat dolů.To si nemůže vybírat třeba zámky, hezky v údolí. No jen doufám, že zas někde nesehnal nějakej meč, pak nevím, jak bychom mu ten plegoš dávali. To bysme nějak zvládli, hlavně, aby, náš Aragorn šel dolů po svejch a my se s ním nemuseli vláčet na sedačce.To by mě fakt vytočilo. Za to placenej nejsem. Ať si najmou nějakýho soumara. Je to fakt vůl". A poslední templářský velmistr, zatím klidně spal, pod zříceninou svého hradu, jen Baskervil nervózně pobíhal, jakoby něco tušil.