Povídka měsíce - Říjen 13 - Nominace

Moje body (jedná se jenom o názor, netvrdím, že povídka je špatná nebo dobrá):

Pominuteľná večná - Začátek je docela zajímavej. Takovej suchej styl, kterej v záplavě těch momentálních dlouhatananáských plných "hutných" přídavných jmen je příjemným zpestřením. No ale pak přijdou rozhovory a to je pro mě konečná. Takže neboduji.

Romance o růži - Nechci shazovat něčí práci, takjen věcně: Posadil se potichu a začal se oblékat (dá se posadit hlasitě?), v zápětí : potichu zavřel dveře... (autor moc tlačí a u mě se to úplně míjí účinkem). A díky tomu se ze mě stává hnidopich nebo jak se tomu říká a přemýšlím nad každou větou. On přidává, aby se zahřál? Nevím no, všude je mokro, jsem promrzlej na kost, asi těžko si řeknu přidám, abych se zahřál, maximálně přidám, abych byl brzo někde v teple. Že by hledal cestu zpět se ani neodvažoval přemýšlet? Pak teda najednou už mu zima nevadí a "dojde" do vesnice a co udělá? No opatrně vezme za kliku. To už je třetí věc, co dělá opatrně, přičemž dvě z těch věcí vůbec opatrně dělat neměl. Tady jde promrzlej, přijde k cizímu bráku - bude opatrně brát za kliku (nehledě na to, že většina domů nemá na vstupních dveřích kliku, to ale pomíjím)? Každopádně já bych teda zaklepal a normálně vešel, kort když neměl v plánu vykrádat domy, ale pouze sehnat květinu. A dál už jsem odmítl číst, sorry, neboduji.

Spolek čtyř mrtvol - Neboduji, protože je to pro mě koncept a navíc jen rozhovor.

Terapie - Tady ten rozhovor působí už kompaktně, ale přesto - mě rozhovory nebaví číst a neudržím prostě tak dlouho pozornost. Nedočetl jsem a tak nula bodů.

Tomášův svět a já - To jsem nedal. Je to pro mě holčičí blábol.

Zapálím si kradenou svíčku - Tady už jsem přemýšlel o bodu. Něco na tom je (myslím v dobrém), ale jsou tam i absurdní výrazy, které trochu navozují atmosféru takové té americké parodie alá Scary Movie, ale v textové podobě samozřejmě. Třeba zahlaholil a pomalu se otáčel. To si hned vybavím, jak zahlaholí nějakej nesmysl a pak se pomalu pět minut otáčí. Je to těsný, ale bez bodu.

A nyní moji vítězové od třetího místa výš:

---------------------

Vysoká věrnost - Dílo mě moc nebavilo. Je tam vidět velká snaha a strojovost, což jsem už popsal dřív pod dílem, ale celkově musím uznat, že autor ví, co chce a paradoxně za asi i za tu snahu patří na stupínek vítězů.- 1 bod

Na hríboch - Tohle je dílko, které jsem si přečetl s chutí, doslova je to taková "jednohubka" a typ povídky, který si rád čas od času přečtu. Něco by se vytknout dalo, ale celkově jsem byl spokojenej. 2 body

Nenávist - Myslím si, že je to jedna z těch horších Jaroslavových povídek, asi kvůli zvolenému tématu, ale pořád je nejlepší. Je to přesný opak Gertyho, kdy je tak trochu odfláklá, ale zas je z toho cejtit, že se u toho tolik "nespotí" a rutinně to tam nasází, i když ho probudíte ve dvě v noci. 3 body