Hluboko

Je budoucno dne 
my z přítomnosti nosíme ráno v náručí novorozené růže
vzdalujeme se k sobě
zapomínáme na dnešek 
sázíme obilná pole v přímkách 
objímáme se jen tak abychom se mohli minout
líbáme se pro loučení 
a milujeme, aby bylo co odpustit
 
ve jménu ticha
modlím se za zapomenutá jablka na větvích 
Jad vašem
Markétku s rovnátky  
třináctý plat i lidi ve zpožděních 
protože nevím

a jen o jedno prosím 
jestli bych si mohl vybrat 
pak ze mne Bože příště raději učiň malého ptáčka
než básníka  
abych mohl usednout na temeno Kim Ir Sena 
a říci co si o něm myslím
jak to holubi říkají o andělech a jiných sochách 
a umřít kdy se mi zachce
hluboko v nebi