77. SUPERKOULE - marůdkům - dílo č. 2

O chechtavém Kájovi

Hepčík! Bééé... Tříletý Kája Koutný ležel už týden v posteli a vůbec se mu to nelíbilo. Byl nastydlý, protože si na procházce sundal čepici a hodil ji do louže. Bolela ho hlava, měl teplotu a pořád kýchal. Taky mu tekly nudle z nosu, tak musel co chvíli smrkat. A to se mu taky nelíbilo. Ani když mu maminka vařila teplý sladký čaj. Kája se nudil.
Tatínek ho chtěl potěšit, a tak mu cestou z práce koupil plyšového medvídka. Byl to malý hnědý brundibár s kostkovaným bříškem a červenou pusinkou. Kájovi se moc líbil, přitulil se k němu a měl velkou radost, že nebude stonat sám. Když maminka s tátou odešli z pokoje, medvídek se olízl, mrknul a začal Kájovi žužlat ucho. Kája se strašně chechtal, protože ho to lechtalo. Chichichichichi, chechechecheche! Méďa byl nadšený, žužlal a žužlal. Pak mu žužlal nos, pravý palec, levý palec, pak oba palce u nohy. A Kája se pořád jen chechtal. Táta se přišel podívat, čemu se tak směje. "Tatí, méďa, checheche!" Kája nemohl smíchy ani mluvit. Táta si pomyslel, že má báječně ztřeštěného kluka a šel se navečeřet. 
Jakmile Kája s méďou uslyšeli cinkání příborů, vyskočili z postýlky a šli taky baštit. Kája seděl na židli a jedl palačinky, napřed z nich ale méďa ocucal marmeládu. Kája se rozhodl, že mu bude říkat Cucík. Po večeři si spolu vyčistili zuby, Cucík vycucnul celou tubu pomerančové zubní pasty s opičkou a šli spát. Celou noc se ze spaní chechtali a Cucík se občas i olízl, protože se mu zdál krásný sen o marmeládě.