Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dobývání Verunky

20. 06. 2014
12
28
3244
Autor
Delectatio

Naši odjeli na chatu. Rozhodla jsem se, že nastal čas k úderu.

 Třeba to skončí trapasem, výčitkami a koncem přátelství, ale právě jsme úspěšně odmaturovaly a po prázdninách se rozejdeme na vysoké školy. Možná se dnes vidíme naposledy...

 Ale kdybych se o to nepokusila, do smrti bych si to vyčítala…

 Pozvala jsem ji k nám. Připadala jsem si jako úchylák lákající nevinnou oběť. Dnes mi tehdejší obavy připadají směšné, ale v devatenácti jsem byla čerstvě smířená s vlastní orientací a našlapovala jsem po neznámém minovém poli.

 Verča dorazila v podvečer s lahví vína ukořistěného rodičům. Já měla připravené rovnou dvě. Nebudu lhát: chtěla jsem ji trochu opít…

 Znala jsem ji dva roky a celou dobu jsme si báječně rozuměly. Že si pletu kamarádství se zamilovaností, jsem si uvědomila jednou ve sprše po tělocviku. Zírala jsem na její lesknoucí se tělo; jak si mydlí ňadra a zajíždí mydlinami obalenou rukou mezi půlky… a polekaně si uvědomila, že jsem vlhká jako blázen. Měla jsem takový strach, že se udělám, že jsem si při mytí dávala pozor, abych nezavadila o poštěváček.

 Ještě že na nás není vzrušení vidět jako na chlapech...

 Od té chvíle jsem se pravidelně těšila na sprchu po tělocviku, ve které jsem zdokonalovala umění zakrýt svoji touhu. Obrazy jejího nahého těla jsem si vypalovala do paměti, a přehrávala si je při masturbačních fantaziích.

 Ale dnes byl konec. Dnes to na Verču v plné parádě vybalím!

 Děsilo mě to k smrti!

 Naše dámská jízda probíhala podle scénáře – tlachaly jsme, něco ukuchtily, zase jsme tlachaly, pustily si romantickou komedii… a během toho všeho téměř vyzunkly dvě láhve vína…

 Celou dobu jsem měla milion příležitostí políbit ji, všechny jsem si nechala utéct. Pomalu jsem se smiřovala se svojí zbabělostí.

 „Co ti je?“ zeptala se starostlivě Verča. „Celý večer koukáš, jako by ti ulítli varani.“

 A to jsem si myslela, jak jsem dobrá herečka…

 S pohledem upřeným na její plné rty jsem pokrčila rameny.

 Teď! Teď ji polib, ty blbko! Řval mi v hlavě zajíkavý hlásek.

 „Můžu se mrknout na facebook?“ řekla po dvou nekonečných vteřinách Verča.

 „Jasně,“ zakřenila jsem se bezstarostně a v duchu se proklínala. Začínalo mi být do breku…

 Seděly jsme na posteli, brouzdaly internetem a dorazily láhev vína.

 Už ani nevím, kdo první navrhl porno (tipuji, že já).

 „Tak tam dej něco šťavnatýho,“ usmála se Verča a ťukla svojí sklenicí o moji.

 Na monitoru vyskočila okénka s kategoriemi. Trvalo mi vteřinku, než jsem našla tu svoji. Nebyla jsem na těchto stránkách poprvé. Nahnula jsem se, abych klikla, a přitom jsem se otřela předloktím o její vnitřní stranu stehna. Bylo horké a hebké.

 „Hm… Holky s holkama,“ našpulila usmívající se rtíky Verča.

 Nakláněly jsme se nad notebookem, inhalovala jsem její parfém a nechala se šimrat voňavými vlasy.   

Tála jsem jako čokoláda. Kalhotky jsem měla úplně mokré – cítila jsem, jak se mi lepí mezi pysky.

 Krásná zrzka fanaticky lízala brunetku (obě dívky nemohly být starší než my dvě).  Vybrala jsem schválně tohle video, holky mi na něm přišly docela přirozené. Brunetka se kroutila v orgasmu a její kolegyně na ní zůstávala přisátá, jako by z ní chtěla vycucat život.

 Snažila jsem se krotit přerývaný dech. Nemohla jsem uvěřit, že na to koukám s Verunkou! Měla na sobě krátké letní šaty, klečela a stehna měla mírně od sebe…

 Měla jsem sto chutí pod ty šatečky sáhnout…

 „Dopito!“ zavýskala vítězoslavně Verča. „Jdu pro třetí,“ napůl slezla, napůl se svalila z postele. Vyvolalo to u ní hihňání, které se marně snažila potlačit. „Zatím tam najdi nějakýho pěknýho… čuráka,“ poslední slovo ji rozesmálo, až se musela zastavit ve dveřích.

 Moje nálada naopak poklesla. Podvědomí neúprosně analyzovalo poslední větu: chce vidět čuráka! Je striktně heterosexuální! Nikdy se s ní milovat nebudu!

 Ležela jsem na zádech a čučela do stropu. Pokoj se trochu točil. Verča se vrátila a postel se s námi zhoupla. Její stehno se přitisklo k mému.

 Neuhnula.

 Nalila víno. Pak se z reproduktorů ozvalo další sténání. Mužské!

„Ty jo! Mrkni na to!“ Sáhla mi na stehno.

Já snad exploduju!

Neexplodovala jsem. Místo toho jsem se posadila a chvíli sledovala dvojici při análním sexu. Nic mi to neříkalo. Místo toho jsem přemýšlela o Verunčiných kalhotkách rýsujících se v přítmí vyhrnutých šatů.

„Tak tohle je hustý,“ komentovala to Verča.

 „Musím se vysprchovat,“ řekla jsem toporně.

 Hned za dveřmi koupelny jsem ze sebe strhala oblečení. Byla jsem tak příšerně nadržená! Začala jsem se hladit.

 Co mám dělat?

 Nerozhodně jsem stála zády ke dveřím a kroužila prstem po poštěváčku.

 Přece to nevzdám?!

 Přiznala jsem si, že neseberu odvahu, vyjet po ní přímo. Asi zalezu do sprchy a udělám si to sama... Opět!

Pak mě něco napadlo.

Nahá jsem se vrátila do pokoje.

Verunka rychle cukla rukou. Na monitoru pořád běželo porno.

Měla ruku pod šatami?

Opravdu u toho masturbovala?

Dnes bych neváhala ani chvilku, ale tehdy jsem byla nezkušená a jasnou příležitost opět nechala vyšumět. S tázavým výrazem se na mě obrátila, předstírala, že jí moje nahota nevyvedla z míry. Já zase předstírala, že hledám sprchový gel.

V podřepu jsem se přehrabovala v tašce. Pak jsem se v návalu inspirace předklonila a hledala pod postelí. Vyšpulila jsem na ní zadek, ovanul mě chladný vzduch a já to ztěžka rozdýchávala. Napadlo mě, že se mi kundička zřejmě leskne touhou… ale bylo mi to jedno.

„Kde je ten sprcháč…“ brblala jsem teatrálně a dál špulila do prostoru.

Téměř fyzicky jsem cítila její pohled.

Vylezla jsem zpod postele a rezignovaně si odfrkla. „Asi jsem ho někde zapomněla,“ uzavřela jsem svoji hereckou etudu.

„Ježíš, já jsem nadržená!“ pronesla Verča. Sáhla si pod sukni a přirazila stehna k sobě . „To porno nebyl dobrej nápad…“ konstatovala s úšklebkem.

 „Tak si to uděláme,“ navrhla jsem a rošťácky se zašklebila. Za tou odvážnou větou stálo vypité víno a moje nahota. Tvářila jsem se, že to myslím v žertu, ale přitom jsem hladově sledovala její reakci. Tonoucí se stébla chytá.

„Tak fajn!“ usmála se vyzývavě Verča a jedním tahem stáhla kalhotky.

Zaskočila mě. Zaraženě jsem tam stála, nahatá jako palec, a zírala na ni jako trdlo.

Verča se naklonila nad notebook, stiskla klávesu a pokojem se opět rozléhalo mlaskání a vzdychání. Toužebně nakrabatila čelo, až jí vyskočila malá kolmá vráska.

„Ty jo, já jsem fakt nadrbaná…“ vydechla našpulenými rty.

Jako ve snu jsem přešla k posteli a cudně si sedla na okraj.

„Ale musíš si to udělat taky, ať tu nejsem za blbce…“ zaševelila Verča.

To byla věta, která konečně zbourala všechny hradby. Lehla jsem si vedle ní a začala se hladit. Verča sledovala porno na počítači, já sledovala její kroužící zápěstí pod lemem šatů.

Volnou rukou jsem je vyhrnula. Konečně se mi odhalil pohled na její vyholený pahorek. Měla o něj opřenou dlaň a prsty zpracovávala poštěváček.

 „Co blbneš…“ vydechla přerývaně. Ale nijak mi nebránila.

 Tekl ze mě vodopád. Silou vůle jsem se odtrhla, byla jsem vteřinu, dvě od orgasmu. Chtěla jsem počkat na ni.

 Přehodila jsem svoji nohu přes její a ještě trochu povyhrnula šaty.

 Verča zakňourala.

 Nevěděla jsem, zda to bylo proto, že jsem ji víc odhalila, nebo kvůli tomu, co se dělo na videu.

 Vyhrnula jsem lem až nad pupík.

 Další zakňourání.

 Jí to vzrušovalo!

 „Nechceš se taky svléknout? Ať je to fér…“ špitla jsem.

 Poprvé se mi podívala do očí. Dnes tomu pohledu říkám šukací. Každý ho zná, bez ohledu na vyznání.  Pohled, ve kterém se oba utopí, v němž během vteřiny proběhne celé milování.

 Konečně jsem ji políbila.

 Její jazyk mi bez váhání odpověděl. Hltala jsem její chuť a vychutnávala si tu sladkost.

 Cítila jsem, že se opět začala honit.

 Ale já už neměla zábrany! Moje dlaň jela po jejím horkém stehně vzhůru. Konečně se naše prsty propletly v jejím teplém lepkavém vlhku…

 „Co to děláme?“ zašeptala mi do tváře Verča.

 „Milujeme se,“ řekla jsem s novou sebejistotou.

 Verunčina ruka uhnula mojí. Roztáhla nohy. Políbila mě, jako by se rozhodla akceptovat, že děláme to, co děláme.

 Pomaličku jsem ji hladila, klouzala nahoru a dolů, a její vlastní šťávičkou vlhčila poštěváček.

 Opět mě políbila, vzdychala mezi mé rty… zřejmě jsem to dělala dobře. Moje sebedůvěra rostla do nebeských výšin.

 Rozhodla jsem se, že ji ochutnám.

 Verča mě však zastavila: „Ráda se na mě koukáš, viď?“ usmála se lišácky.

 Místo odpovědi jsem polkla. Moje sebeovládání ve sprchách zřejmě nebylo bez chyby…

 Verča se na posteli postavila a přetáhla přes hlavu šatičky. Nepatrně u toho zavrávorala.

 „Tak se koukej,“ řekla a stoupla si obkročmo nade mě. Začala se dráždit. Já s rozšířenýma očima také.

 Sedla si na čelo postele, nohy roztažené na maximum. Byla vyholená, růžová, nádherná…

 „Pojď níž,“ zaškemrala jsem. „Pojď sem…“ natahovala jsem krk, jako žirafa po obzvlášť lákavém lístku.

 A Verča se sklouzla dolů a dosedla mi na obličej.

 Topila jsem se v její sladkosti. Bylo to poprvé a byla jsem zbrklá – chtěla jsem to všechno najednou.  Hladově jsem lízala štěrbinku mezi pysky. Zajížděla jazykem dovnitř, co nejhlouběji mi to anatomie dovolila, žužlala jsem mezi rty spodní okraj kundičky, a každou chvíli se vracela k naběhlému poštěváčku…

 A Verča sténala a funěla. Už se neudržela na vratkých nohou, kolena se jí klepala, jako malému hříběti. Klekla si. Vyšpulila zadek a prohnula se v zádech…

 … a já nepřestávala.

 „To není… možný…“ vyrážela ze sebe a já si připadala jako bohyně. „Už… buduuu…“ zachrčela a vzápětí se začala nekontrolovatelně zmítat, až mi kundičkou málem vyrazila zuby.

 Ale nesetřásla mě. Dál jsem lízala a vyvolala několik dalších vln orgasmu v řadě. Do té doby jsem netušila, že je to možné…

 „Už… dost…“ zaprosila.

 Její hlava mi vyčerpaně spadla do klína, heboučké vlasy mě zašimraly na stehnech. Tak mocně jsem se věnovala lízání, až jsem zapomněla na sebe. Cítila jsem, že si to musím okamžitě udělat, jinak snad omdlím.

 Jenže pak jsem ucítila, jak mě Verča políbila. Jednou, dvakrát, třikrát… Byly to nesmělé pusinky na můj pahorek. Ale směřovaly dolů…

 „Já to nikdy nedělala…“ ozvala se tlumeně.

 „Já taky ne,“ vydechla jsem. „Ale nemusíš…“

 „Musím,“ zarazila mě a opět políbila. Tentokrát jen pár milimetrů od poštěváčku.

 Lízání není žádná věda, víte, co dělá dobře vám, a totéž děláte partnerce. Pokud jste tedy žena…

 Verunka byla přirozený talent. Provlékla ruku pod mým stehnem a palcem lehce projížděla ústím kundičky.

 Pak začala lízat poštěváček.

 Jako kočička smetanu.

 Její vlhká teplá něžnost a nejkrásnější kundička světa vznášející se pár centimetrů před mým obličejem, se mnou udělaly krátký proces – během pár vteřin jsem se odporoučela do jiné dimenze…


28 názorů

Delectatio
09. 10. 2016
Dát tip

Ty jo! Díky za všechny poctivé komentáře ;) Jsem ráda, že tě povídky potěšily.


Księżyc
09. 10. 2016
Dát tip

Ten konec je možná trochu moc abstraktní a filosofický. Jinak dobré, to jiskření a postupné sbližování je fajn. Hra se mi líbila víc, je lehčeji napsaná a vtipnější. :-)


hodie
08. 07. 2014
Dát tip

:) netrpím.

Víc nemá cenu to komentovat.

Vlastně -- docela mile mě překvapila reakce autorky na návrh Lakrova.


Delectatio
07. 07. 2014
Dát tip

Lakrov: raději ne; nemyslím, že by bylo moudré, dávat porno do soutěže :)

Janina: tvoje poznámka je upřímná bez zbytečné nabubřelosti, díky za ní  ;)


Janina6
07. 07. 2014
Dát tip

Začátek je fajn. A proti erotice a sexu vůbec nic nemám, ale asi nejsem ideální čtenářka porna. Číst o šťávičkách, štěrbinkách a kundičkách mě prostě nebaví. Přiznávám, že mě nebavily ani Odstíny šedi, které jsem zkusila, abych byla v obraze, na co že moje kamarádky čekají v pořadníku knihovny. Ty odstíny byly přesně tak šedivé, jak název říká. Takže tenhle text asi nemůžu hodnotit.


Lakrov
06. 07. 2014
Dát tip

Souhlasí autor s nominací této povídky do červnového kola soutěže Povídka měsíce?


Delectatio
24. 06. 2014
Dát tip

Zdá se, že si pan Hodie myslí, že já jsem ty, Vigan  :o)  Dobrá zpráva je, že podle něj píšeš lépe než já; ta horší, že tě možná považuje za lesbu :o)

    Povídka měla přinést trochu radosti a ne tady lidi rozhádat… Už toho nechme a šetřeme munici, až zase něco vložím. 

   Fruhling: je to porno, tak to má i porno formu. Možná kdyby to mělo pomalý rozjezd, tak by to nudilo a stalo se ještě méně uvěřitelným (a třeba nechtěně směšným).

   Každopádně díky všem, že se zastavili  :o)


Fruhling
23. 06. 2014
Dát tip

Je to až moc porno, ani ne obsahem, ale formou. Nájezd je strašně rychlý, ale dejme tomu, jsou tam nějaké náznaky budování vztahu apod. Závěr působí však vysloveně useknutě a je to škoda, protože ty dvě tři věty na závěr by tě nezabily a text by se uzavřel, případně dostal i nějakou další nejen mrdací náladu. Tip dávám za fajn tempo a taky za fakt, že najít na písmáku text, kde erotika působí přirozeně, je pomalu zázrak.


hodie
23. 06. 2014
Dát tip

Vigan ;) těch náhod z tvé strany je v posledních dnech příliš.

Na záda ti nepolezu, protože nemám rád ženské, které se rozčilují a dělají z druhých blbce. Jako Vigan píšeš líp.


hodie
23. 06. 2014
Dát tip

:) a co takhle poslat avizo? Když už máš potřebu mazat, stačí případným zájemcům zobrazit  si i smazané, milá Vigan ;)

 

Chceš to i soukromě?


Delectatio
23. 06. 2014
Dát tip

Poznámky mistra Hodieho byly smazány, protože se nevztahovaly k textu (a zabíraly místo). Pokud má mistr Hodie potřebu, něco mi sdělit, ať pošle soukromou zprávu. Obávám se, že tak neučiní, jelikož by postrádal diváky…

 


:-)))))):-)))¨)))....jóóóó


Delectatio
23. 06. 2014
Dát tip

Hodie: vždy je milé, když s erudovanou kritikou přijde někdo, kdo vlastně nic nenapsal…  :)

PS: pro dobro všech zúčastněných doufám, že při tom rozbalování poznáš, kdy se žena brání na oko a kdy doopravdy!


StvN
22. 06. 2014
Dát tip

Má mi tvůj psychotický projev něco říkat?


hodie
22. 06. 2014
Dát tip

Mám radši ženu oblečenou, zabalenou jako dárek, který si můžu rozbalovat v soukromí a sám. Když se tomu alespoň trochu brání, je to fajn. Nesnáším ty s roztaženejma nohama, ať už se nabízejí sobě navzájem, nebo chlapům -- o to až tak nejde. Možná tento skvost tu někomu stačí k "udělání", budí dokonce dojem přirozenosti, ale je to jen hodně blbý -- stejně, jako tohle veledílo.

Ono také -- co chtít po někom, kdo píše, nebo psal takové sračky, že?


StvN
22. 06. 2014
Dát tip

Hlavně nedělat z porna psychologické studie. V tomhle textu je to nadávkováno rozumně a je vidět, že to autor ví.

A že porno v mužích vyvolá vzrušení? Škoda, že jsem to nevěděl před tím, než jsem si tu povídku přečetl :))


Delectatio
22. 06. 2014
Dát tip

Lakrov: dlouhý komentář (nevadí, že negativní) si žádá adekvátní odpověď.

Tvoje domněnka o autorském záměru (jenž se podle tebe nezdařil) je mylná.  Podsouvat mi, že ho možná neznám ani já, už trochu zavání drzostí :)

Já vím vždycky, co chci říct – akčnost, „laciná terminologie“ a anatomické podrobnosti měly převažovat! Vždyť je to porno!

Pro mě je cesta cílem. Začnu psát, odfrknu si u toho, a po dopsání mě to přestává zajímat… Pokud u toho čtenáři na pět minut zapomněli na složenky, bohatě mi to stačí :)

Stvn: nebyla to práce, ale radost :)


Lakrov
22. 06. 2014
Dát tip

Erotiky je v tom dost (víc než v té předchozí o tetě), a mysím, že v části čtenářů (mužská sekce + "spřízněné") vyvolá čtení téhle povídky vzrušení. Potíž (nedostatek povídky) vidím v tom, že téměř nic jiného než prvoplánové vzrušení nepřináší. Přitom mám dojem, že jakýsi náznak další (spíš myšlenkové než dějové) roviny v ní je; spatřuji ho v onom postupném zjišťování, že i ta druhá, zpočátku představovaná jako "hetera", v sobě objeví sklony, o nichž předtím neměla tušení. Na tomhle tématu by ta povídka měla být postavena a předpokládám, že takový byl i úmysl, jenže v textu, překypujícím akčností a anatomickými podrobnosti, to trochu zaniká. Nevím, jaký byl tvůj autorský záměr. Možná to nevíš ani ty, jen víš, že je to téma, o němž musíš něco sdělit. Tvé zaujetí tímhle tématem je (přes všechny výtky k jeho zpracování) z toho textu patrné, takže to nepůsobí jako laciný výmysl. Nechceš to zkusit upravit na cosi jako "psychologickou" povídku? Udělat by z toho šla (a udělat by se při ní stále dalo :-) )

Výhrady k "laciné" termiologii přetrvávají.


StvN
22. 06. 2014
Dát tip

Je fajn, že si dáš práci i s budováním atmosféry toho konkrétního vztahu. Budí to dojem přirozenosti.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru