Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
Čtvrt na deset
datum / id20.08.2014 / 446790Vytisknout |
autorAdien
kategoriePovídky
zobrazeno1700x
počet tipů13
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Čtvrt na deset

    Dávno po osmé. Budou zas naštvaní, že čekají. Ale co. Jsou naštvaní skoro vždycky. Rána. Zvuk. Ten zvuk! Darka původně chce jet dál, ale ten zvuk ji zarazí. Vlastně nezarazil, pořád jede, ale mimoděk zpomaluje. Ten zvuk, to není dobrý. Nakonec zastaví auto, pak se rozjede, popojede ještě kousek a otočí se na křižovatce. Při zpáteční cestě už z dálky dobře vidí, co ten zvuk způsobilo a co způsobil. Leží to na silnici. Malá černá hromádka. 
    Darky první myšlenka je: odporné. Slyší totiž i jiný zvuk, a ten jí brání vystoupit z auta a jít něco udělat. A co vlastně? Ten druhý zvuk je děsivé, na tak malého tvora příliš hlasité kočičí naříkání. Srazila koťátko, které teď před ní leží a krvácí. Darka vystupuje z auta a jde k němu. Podpatky na ztichlém asfaltu hlasitě klapají. Kotě dýchá, pláče, křičí. Třese se. Co teď. Teď už nemůže odjet, to Darka ví. Klečí nad koťátkem a přemýšlí. Nakonec vytáhne telefon a vytočí číslo.

    Tři čtvrtě na devět. Darka parkuje před Matenovým domem a vynáší koťátko ke vrátkům. Podpatky klapají po chodníku a boří se do štěrku, až Darka málem zakopne. U branky vkládá černou hromádku do Matenových rukou a pokračuje za ním do jeho bytu. Podpatky neklapou, Maten má před vchodem trávník. 
    Devět. Pohled na koťátko je strašný. Má ránu na boku; už nepláče, Maten mu dal injekci, která ho omámila. Ptá se Darky, co se stalo, a jestli je to její kotě. Nečeká na odpověď.
    "Má natržený žaludek, nejspíš. Zašiju mu to a vyčistím, a dostane antibiotika, mohl by se z toho dostat. Je dobře, že jsi ho přivezla hned, Darko." Maten je kamarád, Darka má radost, že je tahle schopný vstát od večeře a řešit to. Obdivuje ho a trochu nechápe, pro jeho bezmeznou lásku ke zvířatům. Z pachu dezinfekce se jí dělá trochu mdlo, ale snaží se nedat to na sobě znát a přikyvuje tomu, co Maten říká. 
    "Už můžeš jet, přijeď si pro něj ráno kolem osmé, ano? Dám ti pak takový pilulky který mu budeš dávat a mast na ránu. Jo a bude to stát kolem patnácti stovek, ale to vyřešíme ráno." 

    Devět a pět minut. Darka znejistí.
    "Když... já to kotě nechci, Matene," říká rychle, "a nemám ty peníze." 
    "Tak proč jsi ho sem vozila?" Maten zvedá hlavu od práce.
    "No, srazila jsem ho. Nešlo ho tam jenom tak nechat. Musíme ho přece zachránit."
    "Toulavý kotě není labuť a já nejsem záchranná stanice, Darko, léčím zvířata za pomoci léků a materiálu, který něco stojí."
    "A to ho mám jako nechat umřít? Matene, já jsem vegetariánka, nekupuju si maso, protože nechci, aby umíraly zvířata! A teď mám nechat umřít krásný malý kotě jenom proto, že sis vymyslel, že když ti nedám peníze, tak ho nezachráníš?!"
    "Nic jsem si nevymyslel -"
    "Takže ho zachráníš... to je dobře. Děkuju Matene. A potom, jsou nějaký útulky, nebo tak, ne? Někdo si ho určitě..." Darky poslední věta zaniká v klapotu podpatků na chodbě bytu.

    Čtvrt na deset. Musí si dávat v autě větší pozor, tohle bylo těsné. Ještě že ho úplně nezabila, z pohledu na mrtvá zvířata bývá dlouhou dobu špatná. Vždyť koneckonců, taky proto nejí maso. A byl tak podobný její vlastní kočce Leovi! Už budou asi fakt naštvaní, páni, bude půl desáté. Radši jim... Darka podruhé toho večera vytáčí číslo a volá. Trochu kvůli tomu zpomalí. Rána. Ne, to byla jenom větev. Radši zajíždí na odpočívadlo a telefonuje až, když zastaví. Poučila se.

    Čtvrt na deset. Domem se ozývá už jen nepravidelný dech malého zvířátka. Je vážně hezké, napadne Matena, když si připravuje anesteziologickou injekci a další věci. Vážně hezké...
Jehla pronikne kůží malého tvora a uspávací látka se mísí s krví. Kotě se nadechne a vydechne. Pomalu. Znovu. A potřetí. Úplně pomalu, klidně. Vydechne. A pak už je ticho.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.10.2015 13:12:48Gora
redaktor poezie a prózy

Podobnou situaci jsem zažila víckrát, jsem zachránkyně osamělých, závěr je uvěřitelný - bohužel...

13.03.2015 12:46:12Talu ben Kohelet
korektor

Až jednou půjdu po mostu Karla do divadla Národa na stěnu Čerta, smířím se s tím, že jste zvítězili. Avšak upozorňuji Vás, že to bude vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství. 

24.09.2014 18:50:32Kytiii

V kritikách bylo řečeno víceméně vše... já bych snad jen dodala, že ne vždycky je nutný pro silný emoce někoho usmrtit...

23.09.2014 12:23:18Marking Machine

Vegetariáni...Visí na tím velký červený nápis WHAT'S THE POINT K čemu je zachraňovat jednu kočku, když jich po světě běhají miliony.

K čemu je vzdát se masa, když zvířata budou umírat dál, na jatkách nebo v zubech šelmy, nebo pod koly aut... jo, líbí se mi to.

Jako prozaická miniaturka určitě. Emoce vypravěče stranou, ať se je čtenář z příběhu vytáhne sám. 

(pardnon za komentář a tip ze špatného nicku)

21.09.2014 08:46:16Zdenda

Líbí.

20.09.2014 15:56:28srozumeni
To je síla ten konec. Ale tak to holt je...***
18.09.2014 09:45:35Ápéčko

Zajímavé, nicméně styl vyprávění mě trochu ruší. Ale je to dobré vykreslení běžné situace, přirozené a uvěřitelné.

17.09.2014 11:35:06smyčka
Ta strohost se mi libi i to, ze autorka nehodnoti, nesoudi...
14.09.2014 22:09:07K3
redaktor prózy

Proboha, snad mu nedal smrtelnou uspávačku! Bohužel to tak vyznívá.

Ale právě ta smrt dodává příběhu punc dramatu. Kdyby to dopadlo "happyend", tak by to rázem ztratilo šťávu. Zdánlivě nevinný příběh má v sobě zvláštní sílu. Ta síla je ve vypravěči /pardon, ve vypravěčce/. Je to přesvědčivě napsané.

Veškerá vina jde samozřejmě na účet lehkomyslné Darky... Alespoň z mého pohledu.

T.

 

 

 

13.09.2014 11:13:35Vigan

Obdvuji, když někdo píše o tak citlivých věcech, bez zbytečného kuňkáni a užvatlaných zdrobnělin atd. Přesto je v něm tolik něhy.

Moc dobrý text.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.