Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Plechové červánky
datum / id21.04.2015 / 454540Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno640x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Cestou vlakem do Ústí nad Labem.

Plechové červánky

Sloni a opičky

CityElephant na smíchovském nádraží hučí, jak taky podle označení má. Směřuje do Řevnic, tam jistě zařve a nechá si umýt ocelové tlapy. Druhým směrem se vyráží k Hlavnímu nádraží. To býval pavilón opic, pak se rozhodli udělat z něj nový pavilón opic: z jednoho koutu vanou parfémy, z dalšího křupavé rohlíčky a kakao. A opičky? Dobře jedí a berou na sebe dřevité vůně. A někde v železárnách daleko odsud už vyrábějí další slůně. To opičky se o sebe postarají samy. 


Plechové červánky

Libní se plahočí červené tramvajky. Až objeví se v kopci na Jarov, stanou se takovými plechovými červánky vprostřed města.


Manželské ekotrojúhelníky

Jak se vlak zarývá hlouběji do ústecké krajiny, přibývá komínů. Valí se z nich bílé závoje jako na kouřové svatbě. Pán komínů strojí tuhle (ne)veselku pro větší slávu lidstva a akcionářů. Ale přijdou noví pitrové a mrázkové a rozklíží tohle trudné manželství přírody s chemickým průmyslem. Zaplatí za to trestním stíháním a třebas i smrtí, ti mučedníci ekologie.


V polích a bez titulků

Vlak zastavil v polích. Známý scénář, filmová nabídka, co se neodmítá. A cestující už si rozdělili role: jsou tu klidní, nervózní i výslovně nervózní. Tenhle vlak směřuje do Berlína, ale téhle scéně lze rozumět i bez titulků. 


Ústecko

Labe vtéká do té sopečnaté krajiny jako opiát do žíly snivce. Jedeme od východu, tedy s hořící hvězdou stále na očích. Za chvíli se promění v narudlý závoj, jako když se roztok dne smísí s krví večera. Ústecko - hypnotizující místo.


Trojčlenka večera

V pražských pasážích možná ještě kvete život se vší tou chutí do řečí, vína a lásky, tady už se ale vše mění v opuštění. Za dveřmi posledního osvětleného krámku se žena opírá do klíčů, ještě smotá bankovky do ruliček a doma u vína je pak nechá promlouvat šustivou řečí. A bude v tom láska. Řeči, víno a láska, i tady kvete ta báječná trojčlenka večera. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.04.2015 12:44:31Movsar

díky, lakrov. ano, ten pod ohradou, když se vlak vzdaluje z nádraží, jede tamtudy.

23.04.2015 12:37:53Lakrov
redaktor prózy

Nadchly mě první dvě kapitolky, Sloni a opičky a Plechové červánky. Další dvě mi přijdou "plné násilí" a uklidňuji se tepve na Ústecku. V kterém kopci na Jarov jsou ony plechové červánky; v tom pod Ohradou?

20.04.2015 08:06:52aleš-novák

páralovští mučedníci ekologie, mladí muži s bílými velrybami, milenci a vrazi...

19.04.2015 22:39:27Kočkodan
Já jsem místo trojclenky jiz pred delsí dobou vyresil rovnici o dvou známých: Movsar = zajímavé ctení

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.