Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Rohlíčky a šťávička
datum / id27.04.2015 / 454808Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno567x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Rohlíčky a šťávička

Rohlíčky a šťávička

Slunce se valí Václavákem jak víno hrdlem pijáka. Na lavičce pod lipkou teď dospává svůj opilecký sen. Vedle položenou berli, jen o mitru ho nějaký dobrák přes noc připravil. O kus dál v mrakodrapech na Pankráci už mezitím do zasedacích místností nanosili croissanty s pomerančovou šťávou, manažeři si už kasají manžety a chystají se na divoký brainstorming. To náš kulhavý poutník z náměstí už má brainstorming dávno za sebou. Zdali byl divoký, o tom mohou vydat svědectví kamery městské stráže. Smyslu v něm však jistě nebylo o mnoho méně. Co tedy zbývá? Snad jen ty rohlíčky a šťávička, jen o ty je systém napřed: pilíře kapitalismu.


Hrady z vína

Kořeny eskalátorů se táhnou k povrchu stanice. Nahoře to lidi jako kvítky třešní rozfouká do všech stran, tady jsme na Flóře.

Když se chodec dá kolem hřbitovní zdi dál, podoben kočce hledající únikovou linii, dostane se až k rozestavěnému mrakodrapu. V kabině jeřábu bude snad ve jménu socialistické básnické tradice sedět žena v modré kombinéze, provoněná jarem a olejem, a zručnými přítahy pák ponese všechnu tíhu betonového města. Můžeš to sledovat a podivovat se, musíš ale nechat pracovat fantazii, neboť není vůbec jisto, kdo tam nahoře sedí a zda voní jarem.

Tady někde by měly stát hrady z vína, ale táhnou se tudy jen šlahouny z kovu a vzduchem létají třešňové kvítky. A přece jsme na Vinohradech.


Buržoazní komedie

Divadlo Komedie láká na šokující titul. Jenže lidé v té zákrutě do Vodičkovy šokem nepadají. Docela klidně pokračují v lehké chůzi a přejdou tak celej Václavák. 

To nábřeží pěstuje buržoazní nálady, mihotá se člověčinou, teplý podvečer tam vměstnal stovky chodců. Řeka se svými mosty a loděmi a odlesky slunce je jak z obrazů Williama Turnera. Je někde v davu ukryt malíř, co později v noci přenese své dojmy na plátno?


Historie po drátech

Smíchov je propleten telegrafními dráty, ale k smíchu to není. Jak školák do sešitu geometrie je sem do vzduchu narýsovali promovaní inženýři, na rtech ještě státnicové sinus kosinus. Svět je v rukách dětí, zahřměl by papaláš politbyra, a ozvěnou by mu šlo Nejsme děti! Tyhle dějiny taky pohltily dráty, a odnesly kdovíkam. 


Jsoucna

Jde od Lihovaru holka, na sobě tričko a na prsou nápis Belly. Je to matoucí informace, člověk by vskutku musel být zapálený metafyzik, aby věřil více řečenému než viděnému. A tak koukám na ta prsa, jen abych ze sebe vyhnal to tisícileté dědictví pochybné nauky o jsoucnech, co nejsou. Ale tahle dvě jsoucna…  

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

07.05.2015 00:40:18Markel

pěkně slova plynou, dobře jsem si početla *

02.05.2015 00:37:47Fruhling

První epizoda je super a právě ty zdrobněliny v názvu tomu dávají tu řádnou uštěpačnost. 

29.04.2015 13:46:43Lakrov
redaktor prózy

Celkově je z toho tentokrát znát silný společenský podtext provázený zdařilou hrou se slůvky (Vinohrady, Smíchov a další), nebo s útržky písňových textů. Trochu mi vadí jen název, zdrobněliny v něm, ale od přidání tipu mě neodradil.

28.04.2015 09:44:33malej_blazen

prvni me zaujala, alespon pred koncem, ten se mi nelibi....myslim, ze kritizovat kapitalismus lze i mene doslovneji, presto trefneji....nicmene, pocatek mi evokoval Boschova poutnika....ostatni prilis nezaujalo

28.04.2015 07:21:40aleš-novák

Belly...

27.04.2015 19:00:26Kočkodan
Rohlícky a stávicka mi chutnaly.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.