Neztrácet vášeň

Nemá smysl se vracet,
jenom vše pozorovat,
i za cenu ztrát smyslů
v pohledech do minulostí,
možná objevíme planetu
a nazveme ji naše,
možná strávíme obyčejný večer
a přitom nám oběma vyhládne,
jestli někdy něco zastaví
mou nevyhnutelnou potřebu
co nutí až do krajnosti,
kdy stopy končí ve sněhu
a v patách je slabost,
ty víš co je motor,
ty víš co je poznání,
ty víš co je,
nikdy nebejt sám sebou
se nevyplatí
a stejně k tomu sklouznem,
někdo se nebojí odhalit svou nahou duši uprostřed bezprostředních dálek světel,
nejvíc šrámů je schovanejch za rámem všedností a ty to moc dobře víš,
kdo padne na zem ksichtem dolů není poražen, to se jen tak zdá,
kdo zvedá hlavu, jakoby se mu ještě chtělo
a chce se mu doopravdy,
možná je důležitý plynout slovy jako voda,
možná je důležitý posílit se chlastem a nevzlykat jako dítě,
možná je důležitý jenom chrlit slova bez smyslu,
chuť krve v chřípí,
zrychlený tep,
nečekej vole
nebo to vyprchá.