Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
Zaprášený smysl
datum / id31.05.2015 / 455951Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno564x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Zaprášený smysl

Jeřáb

Jeřáb nad Barrandovem působí opuštěně. To se v padesátých letech stát nemohlo. Kabinu by zdobila „žena v modré kombinéze, provoněná jarem a olejem“, brigádníci dole by otevírali zdravými zuby žluté sodovky a zavěšena na rameni stroje spočívala by nejméně pětiletá budoucnost světa.  


Kasino

To Vinohrady byly dobudovány už dávno. Jen tu a tam do přízemí domu s erbovním znamením umístí novou kavárnu či kasino. Navečer pak přepočítají peníze a svezou všechen lógr neznámo kam. Jinak nic.


Zaprášený smysl

Za městem už voní obilí, pod Národním divadlem je to ale cítit benzínem. A přitom motiv klasů si tento národ vmaloval mnoha znamení, dokonce kdysi i na stokorunu; tak moc mu myšlenky na chléb byly vlastní. Myslet znamená děkovat, napsal německý filosof. Dnes pod tím monumentem děkujeme už jen mobilitě a rychlosti. Dokud lidem visel na rtech dík chlebu, byl v tom, i přes všechen patos, velký smysl.


Like a Rolling Stones

Jak kameny soutěskou valí se auta Národní. Je pátek odpoledne, a tak jim to jde ztěžka a leckterému řidiči těžkne hlava až na bradu. Klakson ho probudí z toho předčasného snění. A probudí to i spáče za skly tramvaje, jejichž spánek ale nebyl v rozporu s předpisy. Jenže co čekat, když se valí kameny.


Proces

Kdosi podává po telefonu svědectví o své cestě tramvají. Nemá to ale šmak amerického filmu: ten člověk zapomněl přísahat na bibli a žádná advokátka v kostýmku jeho slova nezpochybňuje. Teprve doma mu to možná vytmaví. A bude to v rozporu s ústavními právy, a bude to filmové. 


Spojeni nárazem

Na Hradčanské srážka tří aut. Trocha kouře a kupodivu žádné lamento, pojistné smlouvy hřejí ty tři lépe než chlupaté dečky na sedadlech. A už rozmlouvají a snad si i přes silnici skočí pro kávičky. Chvíle nepozornosti a kolik nadělá přátel. 


Autobusem z Krče

Cesta z Krče dolů do Podolí se vlní jak houslový klíč. Autobus vydává všelijaké zvuky, jen k houslím mají daleko. Dívka, bílá jak smetanový krém, vytahuje futrálek a z něj smetanově bílý ajfounek. Takové stradivárky mezi telefony. A už šmidlá po displeji – rozehrává vážný part jakési digitální hry.


Vzpomínka na Otu Janečka

Na rohu Branické dům už přikrylo listí. Jaro v oknech. Po větvích šplhají ptáčci mistra Janečka a za záclonou zavinuta do tajemného úsměvu dívenka. Ač vyvedena suchou jehlou, na šaty už nezbylo.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

12.06.2015 23:26:44Fruhling
Na pozorovani interni se vykasli, ale vice pozorovani interierovych by se mi libilo. Ale super.
09.06.2015 10:29:22MartinaR

Tohle se mi líbí moc, je to poetické, místami vtipné a inteligentní postřehy. Tip

04.06.2015 13:41:52Josephina

po Čechách začínají jezdit americké automobily značky TESLA - bezhlesné, elektrické .... bacha!

02.06.2015 10:54:06Lakrov
redaktor prózy

V Jeřábu je kus nostalgie (někdo by řekl, že falešné, ale žijí ještě pamětníci?) V téhle větě ...vmaloval mnoha znamení... chybí předložka a tahle věta (kéž by tomu tak bylo) ...Chvíle nepozornosti a kolik nadělá přátel...  se mi líbí stejně jako srovnání ajfounku se stradivárkami. Poslední věta pak svádí k rozhlédnutí; co kdyby někde přece? Kapitolka zmíněná celkovým názvem sice dává tehle miniatuře ústřední smysl, ale ne nijak výrazně.

01.06.2015 08:03:44aleš-novák

"...Chvíle nepozornosti a kolik nadělá přátel..."

01.06.2015 00:39:03Promenlivynick

člověče, je to dobrý, to externí pozorování.

Zkusil bys také pozorování interní ?

 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.