Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Záhada rozluštěna 32.díl

05. 09. 2015
0
0
501
Autor
katt-chan

 

Záhada rozluštěna 32.díl

Předposlední díl!

 

Napsala: katt-chan

Povidkyodkatt.blog.cz

 

Oči se mi rozšířily hrůzou a myslela jsem, že se zblázním. Lebka se pohupovala na vychrtlém těle a přibližovala se stále blíž a blíž. Na posledním kroku se postava začala bortit. Danzou se snažil přilévat víc krve, ale bylo to marné. Démon se rozložil na prach, který poletoval ve vzduchu. „Teď je naše chvíle.“ Houkl na Sakuru klaun a běžel k jedné z chodeb. Rychle ho následovala, aby jí nikde nezmizel, když to viděli ostatní rozutekli se, protože démon se zmocnil Danzou a táhl ho sebou do pekla. Zatím si nikdo nevšiml, že Sakura a jeden člen sekty zmizeli kdesi v neprozkoumaných chodbách kam se nikdo neodvážil, protože hrozil sesuv budovy.

 

Sasuke ležel opřený o zeď a mělce oddechoval, už neměl energii na nic. Rána na hlavě stále krvácela a před očima se mu míhali mžitky. Najednou uslyšel křičet Sakuru svoje jméno. „Sasuke pomoc.“ To volání jako by mě donutilo pohnout se a snažit se z posledních zbytečků sil, které rychle vyprchávali společně se ztracenou krví postavit na vratké nohy.  Nutili mě padnout znovu k zemi. „Probuď se teď nemůžeš spát.“ Promlouvala ke mně Sakura a já se probudil, vyškrábal se na nohy a šel za svým snem Sakurou. „Kde si?“ Volal jsem okolo sebe a přidržoval si kus látky na hlavě, abych neztratil další krev.  „Tady.“ Ozvalo se a já za tím hlasem běžel , už mám asi halucinace, ale věřím, že běžím správnou cestou přímo k mojí milované. „Našel jsem tě!“ Sakura mi skočila kolem krku a začala brečet, celá se třásla chudinka moje malá, už nikdy jí nevystavím takovému riziku. Pomalu se vzpamatovávala ze šoku, když jsem si všiml, ze tady po celou dobu nebyla sama. Splývaví černý háv a maska klauna to jediné bylo vidět. „Ty seš jeden z nich? Proč nám pomáháš?“ Ptal se a snažil se odhalit identitu neznámého. „Jsem přítel pojďte se mnou dostanu vás ven.“  Sakura přikývla a vyvinula se ze Sasukeho obětí a pomohla mu na nohy. Chtěla Sasukemu alespoň obvázat ránu na hlavě, ale na to nebyl čas. Maskovaný klaun je vedl přes nějaké odpadní kanály, kde to hrozně zapáchalo a na každém kroku ze stínu vylézali tucty krys, které by si rádi pochutnali na krvi co skapávala ze Sasukeho hlavy. Snažili se jít co nejrychleji, aby se dostali na čerství vzduch a hlavně daleko od Danzoua. „Co ty seš vlastně zač a proč nám pomáháš?“ Zastavil se Sasuke v polovině cesty a otočil se na klauna. „To vás nemusí zajímat jen vás chci dostat mimo nebezpečí. Ukázal rukou před sebe kde prosvítal proužek světla. „Tudy se dostanete v bezpečí pryč. Rychle, běžte!“ Rozkřikl se klaun a udělal pár kroku zpátky. „Ty nepůjdeš s námi?“ Vyptávala se zmatená Sakura. „Ne já se musím vrátit a postarat se o Danzoua a ostatní.“ Rozeběhl se na druhou stranu než Sasuke se Sakurou a zmizel jim z očí. „Tak my taky půjdeme ať už jsme odsud pryč.“ Řekla Sakura a chytila Sasukeho za ruku a táhla ho k východu. Konečně se jim povedlo vylézt a v tom se rozezvučela Sasukeho vysílačka, která předtím neměla signál. Okamžitě svolal na místo zásahovou jednotku a pomalu se odbelhával se Sakurou po boku ke schované motorce. „Ty seš blázen v tomhle stavu přece nemůžeš řídit!“ Rozčilovala se a táhla ho dál od mašiny. „Já ne, ale ty ano. Ještě nikdy nikdo jiný mou motorku neřídil.“ Podal jí klíče a Sakura je opatrně převzala jako cenný poklad. Uháněli z tohoto prokletého místa přesně v dobu, kdy dorazila policie. Sasuke se pevně držel Sakury aby nesletěl a měl co dělat, aby její šílenou jízdu přežil. To ta rána na hlavě proti tomu nebylo skoro nic.  Ještě zahlédli jak vyvedli teď už obyčejné špinavce bez masek z trosek muzea, ale Danzou mezi nimi nebyl a ani ten co jim pomohl to by si jistě všimli. „Myslíš, že je v pořádku?“ Dělala si starosti. „ Nevím, ale věřím mu.“ Odpověděl bez zaváhání. Sakura zastavila před nemocnici a rychle dovedla Sasukeho na ošetřovnu. Naštěstí rána nebyla tak hluboká takže stačilo šití a zbytek dne na kapačkách.

 

„Danzoue teď jsme tady jen mi dva. Vzdáš se dobrovolně a nebo budeš dělat problémy?“

Promluvil poslední maskovaný klaun, který zůstal v troskách muzea ostatní už stihli odvést na stanici.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru