Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Judita a Šobab
datum / id05.10.2015 / 460050Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno499x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Judita a Šobab

Judita a Šobab

Do října se Judita zakousla pěkně s gustem, když ráno vstala hned po páté. Vyčerpaná ještě nočními bůžky, ponejvíce svým nejmilejším - Priapem, trvalo jí pěknou chvíli, než opustila své doupě. Nezapomínala natřít nakrvavo své chlípně vychlípené sliznice rtů. V metru jimi pak stahovala pohledy mužů jedoucích do tělocvičen vybít nadbytečný hormon. Byl to skutečný testikulární test, jehož výsledky Judita vždy pečlivě zapisovala, aby je pak jednou do měsíce předala na recepci agentury STEM: výzkum hormonálního mínění.

V botelu Ráček se za tu noc neudál žádný mord ba ani láska, jak se policejní řečí označuje znásilnění. Kolega Šlomo, zpitomělý spánkovým deficitem, Juditě předal klíče od lodního šroubu a kormidlo. Popřál svobodnou plavbu a zmizel v oranžádě vycházejícího slunce.

Provoz se zakrátko rozproudil jako heroin v žilách Katky. Lidé poptávali nocleh, někteří, zvlášť zvrhlí, chtěli jen posnídat. Rohlíčky a džemíček? ptala se Judita a nechala stékat ta slova jako ovocné želé po rtech. Teutonský vůdce výpravy z Drážďan se téměř neudržel a chtěl spojit svůj štětinatý knír s jemným knírem dívčiným. Byl však zadržen a předán obvodnímu oddělení, kde mohl po dostatečně dlouhou dobu přemýšlet o tom, jak asi ubíhá čas na pankráckém vršku.  

Juditin čas však ubíhal neuvěřitelně rychle, tempo mu totiž udával sám Amor. Před nedávnem Juditě do cesty postavil mladíka Šobaba, muže z rodu Davidova. Mluvit o jiskření by bylo zbytečné, tak jako škrtat sirkou v Černobylu. Kdyby ta dvojice nebyla z masa a kostí, docela jistě by byla hledána na stránkách romantických knih. Snídaně v trávě ,dlouhé procházky po nábřeží, společné obědy v nadýchaných restauracích, příměstské výlety, hádky, výhrůžky, hovory o dětech, dovádivé hádky o jméno do lůna fantazie vybujelého zárodku, Juditino uléhání do paže Šobaba a samozřejmě ranní anální styky v oparu romantiky.

Tak šel čas toho dne. Večer rozrazí skleněné dveře vyvolený, úchylný Němec bude vypuštěn z cely předběžného zadržení a na Andělu, pod skleněným domem, vykvete další podivuhodný vztah. Neboť Kupido byl taky anděl.   

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

26.10.2015 10:43:36Lakrov
redaktor prózy

Dočteno, ale omlouvám se. Tahle patří do té "druhé skupiny". Asi mám mezery (jednu velkou) ve znalosti Starého Zákona. Nebo Strážní Věže?

06.10.2015 16:00:22Movsar

díky, goro. já to právě dal záměrně, taková hříčka. tak jsi první, komu se to líbí.

06.10.2015 15:51:19Gora
redaktor poezie a prózy

Opravila bych obrat  chlípně vychlípené, jinak se mi líbí "jemný knír dívčin" a jakýsi náznak čehosi nadějnějšího ...

06.10.2015 09:00:24Movsar

literatura (a výtvarné umění už vůbec) nemá s pochopením nic společného; ten termín patří vědě. ovšem v podlehnutí této iluzi nejsi výjimka. atmosféra je naopak termín zcela abstraktní a jako takový je v rukách každého jednoho čtenáře. a nikdy se nelze zalíbit každému, jak známo.

06.10.2015 08:36:00Adriana Bártová

V tom případě držím pěsti v zamýšleném záměru, bohužel, asi budeš narážet někdy na nepochopení textu, s obrazy je to stejné, když nemá atmosféru, jako by vůbec nebyl

05.10.2015 17:23:57Movsar

nechci dávat návod ke čtení, ale mohl by být třeba takový: neumím malovat, a tak namísto malování píšu. dalo by s eto číst jako obraz? snad ano. a jaké obrazy by byly nejblíže? (snad) třeba obrazy eda hoppera. pokouším se o literární pendanty k jeho obrazům.

05.10.2015 11:51:19Adriana Bártová

Text veskrze prozaický prostoupený básnickými obrazy, bohužel, nevím, co tím autor chtěl říci, snad že Kupido byl taky anděl, ale co s tím?


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.