Zima

Dívám se do světla a je mi zima 
pod nehty vlezl mi dnes první mráz
stín černé kočky jen u kamen dřímá
kouř padlý dolů zas láme si vaz.

Poprvé rukou tak mám plné kapsy 
ještě je brzy a nemluvit smím 
kolik jen dopisů těch bez adresy
právě teď píšu ti mlčením svým.

A domy bez schránek bez tváří jsou
za dveřmi schodiště stačí jen jít
nahoru spirálou točit se tmou 
pomalu o čemsi beze slov snít.

A pak se zastavit jako pes na prahu
odemknout bez klíče šedavý byt
jak anděl propadlý v hlubiny výtahu
jen závrať holubí na chvíli mít.