Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Kouzlo vánoční noci
datum / id01.12.2015 / 461950Vytisknout |
autorJesse H.
kategoriePovídky
témaRomantické
zobrazeno737x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Kouzlo vánoční noci
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

22.01.2016 10:57:50Jesse H.

Andiáne, díky. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila výraz "teen romantic", ale už jsem to dala, takže u mě je to taky v poho :D A s tím světem máš úplnou pravdu  :-)

19.01.2016 20:20:43Andián

No ne, to je v poho. Nemám s tím žádný problém. Je to technicky v pořádku, je to teen romantic, je to prostě OK. Je to zkrátka ten svět, kde je ještě vše, jak má bejt.

15.01.2016 09:55:47Jesse H.

K3, díky za přečtení, za milé poznámky i za ten sentiment a samozřejmě také, že ses mě zastal ohledně koní. Fakt jsem to zkoumala, když se o něj Careful tolik bála - ale fakta si nakonec odmítla jenom i přečíst :-) a v povídce to stejně nebylo relevantní, kůň nepochybně zažíval kouzlo vánoční noci nějakým svým vlastním způsobem :-)

15.01.2016 09:46:15Jesse H.

Janino, díky za přečtení a všehcny připomínky.

Plevelná slůvka jsem se snažila vyházet, stejně jako Tebou zmiňované nelogičnosti, zbytečnosti, blbá spojení a tak...vyházet nebo předělat.

Ohledně jejího příchodu do srubu bez zaklepání a volání - dorazila k němu přeci na na pokraji sil i vědomí, opřít se o dveře bylo asi jediné, co v dané chvíli zvládla, navíc možná si i ona myslela, že je tátův, stejně jako světýlko, které následovala... A volání potom uvnitř by nedávalo smysl, byl to jen srub, jedna místnost, rozhlédla se a hned věděla, že tam nikdo není.  Přijde mi to v pořádku, přidala jsem tam slůvko liduprázdný, ale možná tam není úplně nutný.

A kámen úrazu - ty city. Musím se trochu ohradit proti slovu "cíleně". Uznávám, že je to takový slaďák, ale nebylo to nijak cílené, na koho taky? Povídka je stará dvacet let a tenkrát ji snad až na jednu výjimku nikdo nečetl. Jednu citovou poznámku mířenou na Franka jsem tedy smázla, ale jinak to asi nechám tak. Nepřijde mi  tam toho zas tak moc - na začátku po hádce, jako důvod, proč odjela; pak uprostřed při bloudění, jako rozlučka před smrtí; a potom po shledání - v podstatě vždy jedna věta. Všechny tyto případy tam mají svoje logické místo. Ale jak píšeš na začátku - je mi jasný, že spoustu lidí tohle nebaví.

11.01.2016 22:08:19K3
redaktor prózy

Vedle jednoho mého pracoviště chovali "koňáci" koně a pouštěli je ven běžně celou zimu i za mrazu a sněhu. Jinak si nemyslím, že to je zvlášť vydařená povídka, ale dýchlo na mě kouzlo vánoc. Jako takové vánoční cukroví - není to moc zdravé ale přesto to jíme.

11.01.2016 21:24:08K3
redaktor prózy

Jistě, je to sentimentální, no a co? Nejsou sentimentální celé vánoce? Jsou a přeci se nám líbí. Takhle nějak jsem si vždycky vánoce přál. Chudé vánoce mají větší smysl. Škoda, že jsem si to nepřečetl na Štědrý den, byl by hezčí, sentimentálnější. No a co. Tip.

11.01.2016 17:11:15Janina6

Tohle by mohl být námět pro jeden z dílů amerického seriálu „Věřte nevěřte – fakta nebo fikce?“ Neříkám to ani nadšeně, ani s despektem. Několik z těch příběhů jsem kdysi sledovala, protože mám ráda záhadno. Některé měly zajímavý nápad. Nad jinými jsem kroutila hlavou: proboha, to snad nemyslí vážně, a vypínala televizi, aniž bych čekala, jak to dopadne. Myslím, že s tvojí povídkou je to podobné: určitě se najdou čtenáři, možná spíš čtenářky, které to se zaujetím přečtou celé a bude se jim to líbit, ale i takoví, kteří to znuděně odloží.

Já jsem to dočetla, ale nadšená nejsem. Samozřejmě mi nejde o to, jestli se to „mohlo stát“ – klidně přistoupím na hru, že je to taková vánoční pohádka. Co mi vadí, je cíleně dojímavý způsob vyprávění (spousta vzteku, žalu, lítosti a slziček, pak pro jistotu zase omluvy, polibky, sliby a další slzičky a choulení se v náruči…). Myslím, že trochu proškrtat opakované rozebírání citů by neškodilo, hlavně v líčení týkajícím se Franka. Koneckonců, on není pro příběh až tolik důležitý, snad jen jako důvod, proč to celé začalo. Naopak vzpomínky na otce jsou fajn, působí přirozeně.

Potom jsou tu nelogičnosti v jednání hlavní postavy. Beru, že byla rozzlobená a vyrazila na tom koni, aniž přemýšlela. V tom případě ale nerozumím, proč potom vysvětluje, že vyjela jen v košili, „protože venku bylo teplo“. Myslím, že vyrazila v tom, co zrovna měla na sobě, protože počasí v té chvíli vůbec neřešila. Potom se mi zdá divné, že vešla do cizího srubu (v první chvíli jsem si dokonce myslela, že se jí povedlo vrátit do toho vlastního), aniž aspoň zaklepala na dveře, ani uvnitř nezavolala nějaké to „haló, je tu někdo?“ Nejde jen o zdvořilost, ale hledala přece něčí pomoc. Nevidím logiku v návaznosti vět „…cítila jsem, jak se mi teplo rozlévá vnitřnostmi. Vzpomněla jsem si, že to tak nemá být.“ Jako že je špatně, když se zahřeje? Když druhý den nenašli srub, dobře, má to být záhada, ale věta „Ani místo, na kterém stál, nikde nebylo“, mi vyznívá skoro komicky. Možná by to chtělo jinou formulaci.

Jinak pozor na zbytečné až nadbytečné užívání zájmen (náš táta, mého koně) a podobných „plevelných“ slůvek. Skládačky typu „a všichni jsme se i s mámou, každý…“ nejsou taky zrovna elegantní, někdy stačí změnit slovosled. Raději bych se vyhnula i dodatečnému vysvětlování něčeho, co nastalo už předtím (třeba ty meteorologické poznámky, že bylo teplo, ale mokro, protože ten rok před Vánocemi přišla obleva, ale teď zrovna se naopak prudce ochladilo… V tom místě textu je taky dost strašný začátek souvětí „Protože když“ – ve smyslu „protože když jsem odjížděla, bylo teplo, jsem se špatně oblékla a teď mrznu“ – s tímhle souvětím bych si taky radila ještě pohrát).

16.12.2015 13:09:28careful

Zajímavé, že domu netrefil:)... ale tamté věty jsem si nevšimla... každopádně pochybuju, že jsou koněb poštovní holuby, co trefí domů z neznámého místa (ani ona evidentně nevěděla kde je)...alůe ano, celkově je to tak přeslazené a naivní, že už to jsou jen detaily...ten článek se mi číst celý nechce, ale pochybuju, že by to bylko myšleno, jako noční stání bez pohybu..i ten kůň na obrázku, je patrně takový choulostivý chudáček, že je něčím přehozen...

16.12.2015 11:32:14Jesse H.

Marking Machine - koukám, že jsi úplnej odborník na názvy :-) Jinak myslím, že ten můj vystihuje obsah úplně přesně. Ale chápu, že to holt nebylo nic pro Tebe.

Careful - čemu hrdinka věřila, že se stane s jejím koněm, je dostatečně vysvětleno touto větou "Věděla jsem, že v pořádku trefí domů a pustila jsem ho z hlavy." Myslím, že tato diskuse nad jeho osudem je tak trochu mimo mísu.  Ale jestli Tě to opravdu zajímá, není problém si zjistit, že se zimou vážně problém nemají - pokud to nejsou choulostiví koníci zvyklí být schovaní. Pro příklad třeba tenhle odkaz: http://www.magazinpegas.cz/kone-a-velke-zimni-mrazy-je-to-problem/    Ale chápu, že to prostě nebylo ani pro Tebe :-)

Lakrove - o těch Vánocích mám také takový pocit, že by to tak mohlo být, tak jsem ráda, že nejsem sama :-)

08.12.2015 07:55:14Lakrov
redaktor prózy

> ...westernová...

Jo, přišla mi taková "zálesácká" (koně, srub...) -- do westernového prostředí ji nic přímo nezařazovalo, ale ani ji z něj nevylučovalo. A vzhledem k národnosti lidí, kteří osidlovali "divoký" západ, předpokládám, že Vánoce slavili, nebo jim aspoň věnovali skromnou vzpomínku, což je přesně případ tvé povídky.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.