Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
Krušnohorský křest
datum / id28.01.2016 / 463978Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno396x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Zápisník domácího zpravodaje. Cestou do Chebu.

Krušnohorský křest

Provozuprostá Chuchle

Kuropění ustalo, nadešel čas šumopění: rádia spustí svou šumící písničku o objížďkách, hustém provozu, kolonách, nehodách a jiných blaženostech řidičů. Do toho budou přehánět prodejci tovaru všelikého. To v Chuchli je dráha provozuprostá. Koníci ještě snídají mrkvičku a jablíčka, a jak neposlouchají Impuls, na danone jim nepřijde chuť.


Dobřichovice dohladova

V Dobřichovicích do hladova otevřená stodola. Budou ji krmit rozšklebenými ústy vrat, už navážejí mlat.  Bude stát sílu zaplnit tu díru, bude to do hladova práce.


Kamenolom nad Berounkou

Kamenolom nad Berounkou. V létě se tam silákům potí záda a do těch zad jim padá bílý prach skal. A do toho se všude sype kamení, vždycky když přijde znamení a pak blesk, ohromný třesk. Večerem, s polevující náladou, někde v skrytu plechových skříní převlékárny, možná těm mužům přijde stesk. Po minulém, po (ne)možném. Neboť vzpomínky jak kámen rozmělnit nelze.


Oranžový sněm

Ve Zdicích se muži v oranžových vestách shýbají nad problémem. Říkají tomu poradnímu sněmu oranžáda. Je jich sudý počet, jenže rozhodný hlas bude mít zbíječka zubící se v rukách předsedy.


Pravěký Kařízek

Před Kařízkem ještě napůl zamrzlý rybník. A pod ledem ryby v chladném spaní. Třeba sní o tom, jaké to asi je spát ve vodě slané a sedm tisíc metrů hluboké, v jaké spávají jejich pravěcí příbuzní. I Kařízek mi zní tak nějak pravěce. Říkají snad tomu chlapci na obzoru Kopčem, a kam až se to zatoulal? 


Průvodčí

Ta průvodčí má chůzi šelmy a divé oči. A taky má nehty na rudo, chutilo by jí šampaňské, jahody, prosciutto crudo. Já mám jen jen ve skleničce kávu, vím, s tímhle nedobudu slávu. 


Kubikulus

Chrásť u Plzně. Postavili tu z panelů kubikulus. Velký a dočasný. Vše má jen úhel pravý. Uvnitř možná i lidé pravoúhlí vedou pravoúhlé řeči nad hrnkem kávy. A i z ní se kouří do pravého úhlu.

 

Evropské město kultury

Plzeň. Tady už si lidé říkají bejby, oukej a tak podobně, tady jsme v evropském městě kultury. Na náměstí vztyčili k nebi kolosální skulptury. Prý jsou potaženy zlatem, echt golďáckým. Dotacím se musí ulehčit, způsobem vpravdě mazáckým. Do Bruselu pak poslat mail: Bejby, vše je oukej.


Plzeňská pozdní menu

Je deset, Plzeň už kolotá životem. Na nádraží Jižní Předměstí nevěděli, kam dřív skočit, a tak metají losem. Jistěže u piva, neboť žízeň není dobrým rádcem. To v městě vnitřním si mondény dlouze vybírají z pozdního snídaňového menu. Těm los nijak nepomůže, mají jasno: kakao. Číšník v uniformě se graciezně otáže: S kůží? Bez kůže?


Polní cesty

U Pňovan už to voní jarem, bratia by řekli: rozkvitnutým čarem. Ještě chvíli a půjdou těmi polními cestami lidé po dvou. Řečeno s básníkem: Budou si na té cestě žízní, nebo vodou?


Zákruty

Za Stříbrem už se vlak točil jak káča ve svých zákrutách. Kolem kopce, lesy, nebe. Šťastní ti, co sedí vedle sebe. A od zákrut lásky točí se jim hlava.


Česká Aljaška

Zvířata tu mluví tichou řečí, jako když se vichrem prohýbají vysoké smrky. Tady už jsou hory. A u Pavlovic srub, nemá to tady daleko k Aljašce. Jen vodou, co taky šumí, nemrská se to lososy v říji, jen penízky drobných rybek. Zvířata tu mluví tichou řečí.


Zplanělá Planá

Chodová Planá z vlaku, to je pár časem průsvitných baráků. Na cihly a kosti trámů průsvitných. Nechali je zplanět zdejší strážci přiléhavosti názvů, správci ironie.


Krušnohorský křest

Od Mariánských Lázní rozjeli jsme se do deště, docela malé bouře. Krušnohorský křest. Staří germánští bůžci se chechtají, až jim tečou slzy.

 

Ulička volby

Od chebského nádraží sestupuji uličkou neřesti. Tady se to v létě komíhá lahvemi od piva,  leskne potem snědých těl. Tady ženské mluví o lásce bez příkras, v drsném podání zas a zas. Slibují, že ráno už je neuvidíš, že nezapomeneš. Pro takovou lásku neváhají němečtí starostové umírat. Ostatním je ta ulička uličkou volby.


Pokladní

V drogerii kupuju vodu. Pokladní voní životem, má lehký úsměv a těžká prsa. A pusu plnou bílých zubů k nedopočítání. A prsa vykulená k hraní. Cestou od Špalíčku zpátky půjdu si koupit ještě jednu vodu.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

01.02.2016 09:43:59Lnice

v kamenolomu to bylo dojemné, oranžový sněm moc úsměvný, já myslím, že ani s kávou se neztratíš, kakao? proboha, hlavně bez kůže!, polní cestou jít, to se bude snít, láskyplné zákruty*, zplaněná Planá , tu bych chtěla vidět, bouře v únoru? , uličkou volby se určitě procházet nebudu a pokladní? pravda, někdy to jsou fešáci .-)

28.01.2016 23:11:11Movsar

k: :-)) vlastně ano

28.01.2016 22:03:18Kočkodan
Ty ses z té průvodčí vzrušením dokonce až zakoktal.
28.01.2016 20:02:29Gora
redaktor poezie a prózy

Ano, rodný, a nyní C. Krumlau...jedno hezčí než druhé...

28.01.2016 19:55:51Movsar

cheb je vtvůj rodný? krásné město. tam jezdívám moc rád.

28.01.2016 19:54:39Gora
redaktor poezie a prózy

Ano, rodný Cheb... pobavila jsem se cestou až ke Špalíčku.../T.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.