Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Orfeus ze sídliště
datum / id03.03.2016 / 465313Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno532x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Orfeus ze sídliště

Velmi krátké milostné vlny

Další hodina lásky na rádiu City, tak pravila znělka. Člověk se vtiskne do peřiny, hedvábné či režné, zavře oči a nechá sebou protékat desítky malých velkých příběhu. Velmi krátké milostné vlny.


Mladík s citrónovou šálou

Tvářil se jako smutný maskot včerejška, ten mladík s citrónovou šálou. Cítil se snad odpovědný za tání ledovců, když tak stál nad ubývajícími sněhy? Anebo v duchu skládal přísahu dlouhé chvíli? Snad se v duchu v řeči připravoval na konec světa, pamětliv kázání Martina H. 


Orfeus ze sídliště

Má zasmušilý výraz skopce, když bere v prsty varhany. A panely domu stoupají a klesají, jak zvučí orgány. Nač myslí ten trudný Orfeus sídliště? Lásku klade především, však nedohlédne ono pak, to divné slovo příště.


Hovor šneků

Jako když dva šneci vedou hovor v trávě, podobně spolu rozmlouvají ty dvě ženy z jižního cípu Asie. Nikdo neví o čem. Ale cožpak u šneků to víme?


Nietzscheovské variace I

Po světě jak je, noční rádio dává zprávu o světě, jak by být měl. Hučí v něm vodopády lásky, přátelství trvají a nejsou než šťastné sázky. Je to pedagogická chvíle před usnutím; říká se: uč se chtít život právě takto. A velký německý myslitel by opáčil: Ne, uč se chtít život právě tak, jak je.


Samomluvné účtování

Další den na tobě spáchal násilí – dal ti probudit se. A ty ho za to bereš za pačesy a vracíš, co můžeš. Večer pak usedneš v baru u pekelné sklínky a počneš účtovat v samomluvě.


Nietzscheovské variace II
 
Metrem jde procesí a voní skořicí. Táhnou se ti lidé jako štrůdl, jako když se zadrhne v lomu rudl. A zívá nad nimi holka. Zírám do té slizničné propasti, neztráceje ze zřetele varování německého filosofa: Hledíš-li do propasti, propast pohlédne do tebe.

 

Manažerka

Má břicho do všech světových stran, manažerka z tramvaje. A tváří se, jako by právě odlétala na světový finanční kongres z první runwaye. Až dorazí do svého openspace, máslovými sušenkami zažene první úkol dne: hlad. A že ho splní na výtečnou, nechá si zvýšit plat. Many-žerka.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

07.03.2016 11:18:22Lnice
Hovor šneků:)
04.03.2016 07:26:23aleš-novák

je pohodlné poslouchat City z rádia...

03.03.2016 20:17:58Motýl Emanule

Podle mě šneci neumí mluvit protože nemají ani normální pusu jako třeba lidé kteří mluví ale jenom takové struhadlo kterým strouhají trávu nebo jiné zeleně a pak to polikají. Zajímalo by mě ale jestli šneci umí krkat protože když jíte tak potom krkáte někdy.

03.03.2016 19:36:35Movsar

je to víťa, ano. asi bych mu měl poslat tantiemy. v podobě procenta z tipu.

03.03.2016 19:29:22Kočkodan
Chlapec a citronová šála,
tak z tohonarážka sálá,
starší než mladiství podobně cítí
a v uších maj písničku Víti.
03.03.2016 19:14:31Movsar

díky goro, namísto many má tahle manažerka božskou sušenku. ráno jela na pavlák. dál už za autenticitu jejího příběhu neručím. :-)

03.03.2016 19:12:49Gora
redaktor poezie a prózy

Máš asi v oblibě rádio a jeho vlny: kouzelné variace. Jak dovedeš zakomponovat i německé myslitele, šneky a mana/sušenková/-žerka, je obdivuhodné.                                                                                          /T.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.