jen takové povzdechnutí...

další postřehy z Dobřan:

lidi stojící na chodbě a čekající na vizitu, žádné žide, jen posedy na bobku. Paní doktorka moc příjemná, za tři minuty jsem byla hotová :). Čekám, až přijedou naši... ty tu cestu sem musí znát nazpaměť... svědí mě ruce, nesmim je drapat, nesmim... chybí mi Sunníček... zkuste objímat vzduch před spaním a máte zaručeno, že určitě neusnete. Záchrana: malinkatý protazínek... spoustu nočních můr, jako už dlouho ne :(... na pokoji s jednou paní, za okny vrabčáci a sýkorky. 

Lidé chodící po chodbě a odevšať je slyšet: Jano, kde máte pantofle? ....upřímně pantofle jsou to poslední, co bych chtěla řešit.... když člověku není dobře, tak je rád, že má postel a to čistě převlečenou...  nevím, v čem to perou, ale vůbec to nijak nevoní.

Jak já bych si dala jahody, aaaa, jahody a místo toho si háčkuju, a mam plnej žaludek fazolí od oběda... často sedávám na chodbě v křesle a píšu, tvořím atd. Mam nový náramek a doma na mě čeká spousta kříd,..těšim se.

Po kapsách schované papírky, co chci sdělit a na co bych určitě zapomněla a mezi tím ten nejdůležitější: papírek s 10 věcma, co umím... v pondělí to mám ukázat panu doktorovi, tak jsem  zvědavá, co na to řekne :)

a po obědě usínám s papírky, které vlastně nesmí nikdo vidět, natož číst...

je víkend a je tu nuda = propadliště času

zítra neděle a co myslíte: bude tu nuda

a pak pondělí a já zapomenu na to, co bylo.....