Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
až někam do druhýho
datum / id24.05.2016 / 468331Vytisknout |
autoragáta5
kategorieMiniatury prozaické
témaKaždodenní
zobrazeno378x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
až někam do druhýho

včera
Hřmělo jako blázen. Čekala jsem na déšť, páč jsem líná tahat konve s vodou a tahle z nebe je nejlepší. Jen zavřít okna, aby mi nezalili ti nahoře i plovoučku. Ráno vykouknu ven a jupíí, pršelo. Nálada plus sto dokud nevejdu do chodby. Achich, nechala jsem otevřený okno v chodbě!
Do nosu mě bací smrad. Děsnej, těžkej, odpornej. Už to začíná. Řepkosmradí. Nálada mínus pět.  Lezu z domu. Jedna kočka, druhá kočka, granule, kapsička, mňam.
Na autě voda a ještě cosi olisanýho. Moc to nezkoumám, startuju a frčím vstříc úterku. Umytý silnice, umytý nebe, umytej svět a řepka, co ubírá body.


dneska
Otvírám pc, kontroluju poštu. Ťukyťuk… jééé Agátka má svátek, mrknu do kalendáře. Jeden čajík, jedna čokoládka, druhej čajík, modré z nebe, třetí čajík… pusinkůůůů!


předevčírem
Mám nový nůžky na keře. Suprový, nejlepší, nej nej na světě. Lehám si pod jalovec a stříhám, odhrnuju a zase stříhám. Pak s heknutím vstávám a jsem šťastná. Úplně nej šťastná. Jalovec jeden ostříhanej.


Pozejtří
Jedu pro hlínu do Terezína. Jo, blbost největší, ale přesto tam jedu a zajíždím do bývalých kasáren krokem, po stý se sevřeným žaludkem. Jsem převtělená do uschlý trávy a skučím, jak je ten svět na hovno. Auto hekne pod dvěstěkilovou hlínou,  zakloním hlavu k nebi. Je spojený se střechou, na který povlává břízka. Zaslechnu okovaný boty. Nádvořím proběhne kluk a je pryč.


Před týdnem
Umřela mi inspirace. Někde uvnitř se odloupl kousek mýho a žuch, vyletěl ven. Čumím a pak řvu a pak zase čumím. Chodím po domě a neutírám prach ani nevařím ani nic.
Umřela holka jedna modrá a já tu furt straším. Všechno je stejný, hledám něco nalomenýho, utrženýho… věšák! Klíče leží roztahaný na zemi a věšák ze šneků taky. V dlaždičce dírka pro mravence…
V komíně se šprajcl Bůh. Ucpal ho a basta fidly. Dole ve sklepě nechal sklenici mlíka. Cože? Zrovna jsem se donutila udělat bublaninu s meruňkama, tak jsem ji nalila do těsta a pak už žádná stopa, jen ta podělaná dírka v tý dlaždici navěky.

Před rokem
Slyšíš, jak mi bije srdce? Bim,bam,bim,bam.
Otáčí se proti slunci, zčerná až do dna. Nic neslyším. Je dutej až k prvnímu pullitru. Dny se táhnou jako smrad z řepky.
Kolik ti je, miláčku?  Překročím kočku a fláknu sebou do trávy vedle malin. Nastavím pusu, cinknu do větvičky… a pak to ticho a žádný otázky.


Teď
Je tady. Tenká. Cejtím ji a vím, že musím ven. Poloprázdná rozevírám dlaně a počítám. Deset, devět…

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

17.04.2018 08:51:23Gogin
Takový fajn deníkový zápisky T
25.05.2016 19:15:48agáta5

umřela mi kamarádka, v běžným životě, kde se dějou normální věci ji tam mám a divím se kde je Bůh... v komíně? Tak nějak, jsem smutná a tohle mi pomáhá :) dikes za kuk a že líbí :) mám radost

25.05.2016 15:15:42Lakrov
redaktor prózy

Dobře se to čte, tahle spontánně podaná zastavení v čase,  střídavě vpřed a vzad. Čím dál ke konci, tím méně rozumím,  poslednímu odstavečku vůbec, ale pořád se mi to líbí.  

25.05.2016 05:06:00agáta5

díky za kukínes :)

ano, Petře pro Lenku, teď na ni myslím pořád :)

24.05.2016 21:35:05MKbaby

... osm, sedm, šest... jo, pěkné počtení :-)

Jo ! Tip * :-P

24.05.2016 20:18:53Petr333

Jsi prostě živel...před týdnem...pro Lenku?

24.05.2016 20:01:54baaba

...nej předevčírem, nicméně i zbytek dnů sis pěkně zakreslila*

24.05.2016 18:35:37Stázka
Wow, impozantní nahlédnutí:)
24.05.2016 14:40:49agáta5

.. :)

24.05.2016 11:05:52gabi

...*


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.