Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
streptokok
datum / id20.08.2016 / 471445Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno418x
počet tipů10
v oblíbených2x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

 



 



 



 

streptokok

bylo to zvláštní období
nahánění slov
přisávání na jazyku               
na roztažených ústech terčíky
nadoraz k správnýmu životu            umělej chod          umělej smích        do krabiček

špetka šafránu

a tak jsem začala mluvit sama se sebou
po nocích na jehlách
o škváře v nesedřených nohách 
maličkosti vyplouvaly z vodovodních trubek s vykrákanými vlasy

šepot slídil po myšlenkách          

zbyl ze mne kousek po ránu             když jsme se probouzeli nadvakrát
ty v teplém bytě správně poskládaných dílků          ( tak krásnej pro jinou)
já dnem vzhůru
a když jsi ji konečně hladil
umřela jsem poprvý
z němých tváří kolem jako by spadla kulisa
a pod nimi další němá tvář      důstojně kynoucí na tu krásu

nejspíš mám streptokoka v krku  když zvracím do umělých kytek…

prohra smytá z dlažek     p o m a l u   klíčí ve spárách  
na lístku popel
hra na  zbylo nezbylo 
                         vykroužená v obrysech                             chytám se jí!      
v sevřených prstech lámu nic

pak umřu ještě jednou   
                                    když se nadechneš a řízneš zakřiveným slovem

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.08.2016 12:36:54pomlčka

Já vím, že je obtížné dávat kus svého textu pryč, ale je to jen další úroveň v psaní. Hodně štěstí v další tvorbě.

23.08.2016 11:08:24agáta5

zkusím maličko brzdit :)  určitě se jednou vrátím a ty moje věci kapku obrousím..  je strašně těžký uřezávat kus svýho pocitu... já to vyplivnu a pak strouhám, někdy víc někdy míň :)  ale určitě chápu, že pro čtenáře je toho moc občas :) 

moc ti děkuju za zastávku a čas, vážím si

23.08.2016 10:24:35pomlčka

Verš „o škváře v nesedřených nohách“ – to jsou dvě mimořádně tvrdá slova postavená hned vedle sebe. Vždy se ptej, jestli to verš unese, jestli slova spolu kooperují, nebo se mezi sebou bijí. Stejně tak následující verš („maličkosti vyplouvaly z vodovodních trubek s vykrákanými vlasy“). Proč vykrákané? Když něco vyplouvá z vodovodních trubek, to je samo o sobě dost silné, výraz vykrákaný tomu ubližuje. Samozřejmě nic ve zlém. Vím, že jsi zde oblíbená autorka. Z mého komentáře mělo vyplynout, že ten způsob psaní může být pro někoho kontraproduktivní. A také jsem chtěl naznačit, kam se eventuálně můžeš (a nemusíš) v budoucnu posunout.

23.08.2016 07:30:30agáta5

pomlčko, no jo, no, to jsem celá já, ty mý asociace tam vždycky vyplujou a pak je toho moc pro čtenáře... už mi to vytýkalo pár lidí, ale nejspíš se asi nepolepším :)  nevím, jestli je možný aby čtenář bral ohled na autora taky... ty vlasy a škvára jsou mý věci :)

ráda bych dávkovala líp, tak snad možná jednou - moc díky

22.08.2016 19:52:30pomlčka

Trochu mi to připomíná honbu za neobvyklými obrazy. V básni jsou zajímavé nápady, které ovšem v záplavě obrazů nemůžou zcela vyniknout. Uvedu příklad: 1. „a tak jsem začala mluvit sama se sebou“ – skvělý verš, a přitom docela obyčejný, 2. „po nocích na jehlách“ – stále dobré, 3. „o škváře v nesedřených nohách“ – tady se to láme, 4. „maličkosti vyplouvaly z vodovodních trubek s vykrákanými vlasy“ – to už je mimo.  Autorka zřejmě chtěla zakončit strofu nejsilnějším obrazem, ale paradoxně je nejslabší. Tvrdá slova ještě nedělají tvrdý a kompaktní obraz. Doporučoval bych zvolnit a nesnažit se za každou cenu o nějaký pozoruhodný obraz. Spíš s ním lépe (uvážlivě) pracovat a udeřit jím. Jemně dávkovat. Ale chápu, každý má svou strategii.

22.08.2016 07:31:53agáta5

břízo, přívětivější jsem až až :)) kdybys viděla ty mý věci, co ze mě vyplouvaj bezprostředně.. no a pak škrtám, aby i čtenář něco... :))

některý myšlenky jsou titěrný a těžko vysvětlitelný, naběhnou a mě je líto je sprovodit ze světa.. prostě tam patří, třebaže někdy působí, že ne... třeba ty krákající vlasy... celkově píšu spíš o pocitech, které očekávám, že můj čtenář přijme alespoň částečně :) díky, potěšilo

 

21.08.2016 21:21:07bříza bělokorá

možná ti trochu závidím, to jak tu realitu vidíš. jen by si možná občas měla bejt přívětivější ke čtenáři, aby si byl jistý, ačkoliv je mi jasný, že většinu textů nepíšeš pro něj (čtenáře), ale pro sebe, že musely vzniknout. tím tomu dáváš neuvěřitelnou sílu. určitý části, jsou naprosto okouzlující - ten šafrán, jako bys najednou z toho všeho vařila guláš (já nevim, jestli se do guláše dává šafrán, já skoro nevařim, ale to je jedno)... je to skvělej odhoz... smytá prohra klíčí... s některejma prohrama se člověk vyrovnává opravdu těžko a můžeš se snažit sebevíc. 

nevim, kde to bereš, ale je to skvělý. 

21.08.2016 12:32:20agáta5

black, to jsem ráda

PN, jj, svaly až nadoraz    díky :)

21.08.2016 09:40:43Promenlivynick

z mého pohledu hezky zaťatý sval nad třesem chvil .. 

20.08.2016 22:54:04blacksabbath

............sedla mi.........*/***


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.