Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Rodinný oběd - fejeton
datum / id11.09.2016 / 472068Vytisknout |
autorkuča
kategorieFejetony
zobrazeno403x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Rodinný oběd - fejeton

 

 

   Během týdne obědvá každý člen naší rodiny samostatně a jinak. Děti pravidelně (a neprávem) láteří na příslušnou školní jídelnu, manželka využívá rozvětvených služeb restaurací a jídelen, já preferuji den staré rohlíky snězené přímo na pracovišti. V liché dny se sýrem, v sudé se šunkou.

   Ze stereotypu všedních dní jsme vytrženi vždy o víkendu – to se dějí věci! Moje žena má již od pátku v otázce sobotně – nedělních obědů zcela jasno, ale protože je (jako každá) obratnou psycholožkou, předstírá, že výběr potravy záleží jen na mně. Celá akce začíná již sobotním otevřením jejích půvabných víček, neboť současně s ním začne bezmocně mumlat, že dneska opravdu, ale opravdu neví, co bude vařit.

   Po několika minutách se s hraným zoufalstvím obrátí ke mně, abych poradil a rozhodl. Dávno již chápu pravidla hry, vím tedy, co se ode mě očekává  a se světáckou nonšalancí jmenuji několik jídel. Ta jsou postupně zavrhována kvůli nedostatku výchozích surovin, přílišným finančním nárokům, obrovské pracnosti či nesmyslné kalorické hodnotě. Já poctivě dohrávám mně příslušející part a svůj seznam zakončuji tradičně slovy: „Tož udělej oranžový rizoto!“ Manželka konečně obrátí v sloup, neslyšně poděkuje za inspirativní nápady a odchází.

   Když se po návratu z nákupu uhnízdí u sporáku, je během chvíle aroma zpracovávaných potravin tak podmanivé, že by zcela jistě zesměšnilo i ambrosii olympských bohů či pověstnou manu Mojžíšovu. Tu a tam se snažím z připravované krmě uzmout, leč bdělé oko i hbitá ženská ručka jednají nekompromisně – ani zrno nazmar, ani drobek – nazdar!

   S postupujícím časem žena vytahuje vrcholnou zbraň každé kuchařky – zdržovací taktiku. Kručící žaludky a žádostivé pohledy s hranou lhostejností odbývá do posledního možného okamžiku a teprve, když už jsme se na pokraji kolapsu základních životních funkcí, nosí se na stůl. Panečku, to je ale dobrota, vše mizí do posledního sousta. Ani hejno kobylek nemá takový apetit!

   Nikdy nezapomenu jídlo patřičně pochválit, manželka se v odpověď skromně začepýří a zatímco děti jdou s nasupenými obličeji mýt nádobí, já se již těším na odpolední kávičku.

   Víkendy budiž pochváleny!

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

14.09.2016 08:32:47JARUB

U nás je to podobné, jen s tím rozdílem, že vařím i peču moc ráda a většinou se nikoho neptám, co mám vařit, naopak oni pořád chodí a "mamí, co bude k obědu?"

A z mé zkušenosti není dobré jídlo ani podceňovat ani přeceňovat. Z obojího plynou poruchy stravování. Pokud je jídlo žrádlem nebo hračkou nebo něčím uctívaným, není to podle mě dobře. Jídlo je zkrátka něco, co potřebujeme k přežití a klidně nám to přitom může i chutnat....

Ale znáte mě...je to jen můj úhel pohledu....

Dílko zachytilo, možná trochu naivním způsobem, všední život... není to úplná poezie, ale ani bych neřekla, že hrůza...jako fejeton...proč ne..

12.09.2016 12:12:40Stázka

chi chi, jako by to bylo u nás.-)

12.09.2016 09:30:16Horác

A já si říkal, kde se bere ten týdenní neklid, jen to umět správně pojmenovat. Toť absťák kultury víkendového stolování.

Dooobrá...:-)

12.09.2016 08:16:58blacksabbath

...dobře chutnalo...:-)).........*/**

11.09.2016 21:20:08kuča

KOČKODAN - Třeba černého kubu? Nebo kapra na modro?

CAREFUL - Já byl v hamru v Dobřívi - ještě je funkční. Ale jezero tam není, jen potok, to je pravda.

11.09.2016 20:46:12Evženie Brambůrková

Je to vtipné, přitom normální, ale takové jako mnohdy i jnde. Prostě fajn. /T

A jestli někde jinde  žerou nebo se vyřírají  jiné lidi a  poflakují se kdekoliv, tak bych to snad ani nevytrubovala.

11.09.2016 19:34:48careful

(jo, tenhle víkend jsme byli v Hamru nad Jezerem se koupat a v Ekoparku)

11.09.2016 19:32:37careful

Ach..za tohle můžou být tipy jen z kamarádství... přemýšlela jsem jen v čem spočívá půvab víček...jako že je nemá nalitá vodou, nebo na nich nemá bradavici?

Mytí nádobí se od dětství vyhýbám...brrr

já s dětma o víkendu spíš jezdíme na návštěvy a výlety, než od rána uvažovat nad žrádlem... ale když žvanec někomu stačí ke štěstí...

..není to zajímavé obsahem ani provedením...

11.09.2016 18:08:00Květoň Zahájský

Já bych přivítal recept.

11.09.2016 17:43:48Diana

To ses tedy vytáhl! Doufám, že si to žena přečte. Ideální víkend! :-))))*


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.