Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+9 neviditelných
hopík
datum / id27.10.2016 / 473390Vytisknout |
autorjednooká panenka
kategorieVolné verše
zobrazeno200x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

jako malá jsem měla hopíka, co svítil ve tmě.....

hopík

hopík

 

volnost smíchu

 

a pod dveřmi nasvícený

hopík

 

snad abychom se nebály

(světýlko naděje)

spánek v prostoru dvou lampiček

 

11:53

za chvíli půlnoc (?)

 

a po té chvíli leze pavouk

a po té chvíli

 

stejně jsme se bály

 

 

 

jedno slovo

 

v přímce dvojjazyčnosti

uvězněná

jednoduchost bez přetvářky

 

za ranní úzkosti

procházím tou temnou chodbou

a každý krok pečlivě tvoří

jedno z písmen slova

schizofrenie

 

 

 

má řeč

 

k snídani vzduch

a k obědu vítr

 

nejradši bych měla

 

těla obarvená smutkem

zvláštní rozverností

 

v ruce neudržím vlastní

dlaň

 

když si nemůžu vzpomenout

na slova

 

má řeč

plná trhlin

překročila vlastní stín

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

31.10.2016 21:37:204U

líbí *

28.10.2016 07:54:31jednooká panenka

děkuju vám všem za zastavení :o)

27.10.2016 22:50:18qíčala

dneska jeden tip za všechny ... že všechny mou řečí:)*

27.10.2016 19:40:50Evženie Brambůrková

/T

27.10.2016 15:30:24Lnice

má řeč...*

27.10.2016 10:18:38agáta5

ný řeč se mi moc líbí... myslím, že jsi to dobře vystihla

27.10.2016 10:10:28Kočkodan
Po dvou teckách nad sebou odhalím svoje nejoblíbenejsí místo:

"v ruce neudržím vlastní

dlaň"

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.