Slavík

Slavíčku ze zlata, vycpaný do syta, 

zapěj mi ještě ty národnostní písně.

O zemi křestanů, kde stojí mešita,

kde "slušní" lidi jsou, plní strachu a tísně.

Slavíčku maličký, pějící na poplach, 

40let už sedíš v jedné kleci.

Pověz, co kolem vidíš, 

nenávist a strach.

A prázdný slova a stále stejný kecy,

(co stejně nejsou k věci).

Slavíčku, čecháčku, ty, s IQ 50,

s pravicí vztyčenou a lebkou na hrudi.

Pověz mi čeho všeho mám se jestě bát.

No, možná o slavíka, jsou z něj holubi.