Mezinárodní den darmožrůtů, kurva!

Povídanka určená na ten Den dětí, ale nestačila su to včas dopsať, kurva.

Jáj, lidi, kurva! Tož neskaj je ten darmožrůtový den jako. Hajzlové malí sa seró šude a jáj, kup mi maminko a tatinku totok a udělej totok, neskaj je můj den a když to neuděláte, tož já pojdu zavolať na tu Linku bezpečí, kurva! Na guvno! Nebuďte z teho ale smutní jako, dycky može byt huř! Abych vás rozveselila, napiču vám takovů hezků povídanku vzpomínkovů podle pravdivého příběhu, který sa odehrál na harantový den den, když bolo sinátorovi asik tak šest nebo deseť a já vola ještě svinsky blbá jako nevydojené vemeno, kurva!

Normoš su hnipala kvalitně po chlastačce do mrtva a najednó ke mně připrcká darmožrůt a Maminko, hádaj, co je neskaj za den!

A já Tvůj poslední, degeneráte malý! A uuž su hmatala po noze od stola, že teho nepovedeného pazgřivca dudatečně potratím, kurva, ale pak mi to najednó svinsky přepnulo do maminkovského módu. Vite, zpětně sa za to stydím, ae dřív su ještě nebola taková sviňa jako nýčko, kurva. Tož sa mi to tedyk přepnulo a Jáj, zmrdečku neochlupený, povídaj!

A zmrdeček Maminko, neskaj je mezinárodní den dětí, viš? A já ti tadyk nesu ružičku vyrobenů z krepového papíru, abys mě měla ráda!

A já To si hodný, degenrátku, můj malý a bola su dojatá svinsky, čopla ten papírový paskvil, dala si ho mezi cecky a dostala su nápad, že když je ten veliký den určený malým debilkům, že svojemu pazgřivci nečistému udělám nějaků menší radosť.

Posadila su si ho na klín a Debílku, jáj! Ráda bych ti splnila nějaké tvoje debilní dětské přáničko. Leží ti cosik na srdíčku? Svěř sa hodné mamince, kurva!

A debílek Maminko, viš, já bych chcel byť ten kosmonaut. Takový ten hrdina, co poletuje v raketě ve vesmíru.

A já Jáj, kurva! Eslik je to tvoje přání, tož z tebe zprasečím druhého Gagarina jako! Ale je ti jasné, že takové kosmonaut mosí mnět svinsky tvrdý výcvik, co ho připraví na šecky ty vesmírné problémy a jiné sračky?

A sinátorovi úplně svítila očadla a Je mi to jasné, maminko, já su si o tom všem přečitl v takové knížce od tety Blaženy.

A já Tož gut, jdeme na to. Čopla su ho za prdel a nesu nesu a dojdu s ním ke staveništi. Víte zrovna nám tam tenkrát přebudovávali tu Jednotu. Stavební ogáři boli ožratí jak dobytkové, válali sa tama jeden přes druhého a chroptěli, to sa mi hodilo. Došla su k michačce, sinátora dovnitř nalifrovala, že mu ven kůkala enem kešeň, a pustila to na největší otáčky. Kosmonaut malý rotoval masivně rychle a Jejejejeje, maminko, pomoc, pomoc!

A já Jáj, to je centrifuga, sůčást výcviku! Mosíš to vydržet, kurva! A sinátor tedyk statečno držal, enem bulal, hlava jednó nahoře, podruhé dule a jako gut, no ne? Zdálo sa mi, že je to úplný čajiček, tož su sa rozhodla přiostřit. Vite jak! Těžko na cvičišť, lehko na bojišťu. Došla su k tojtojkám, co tama ogáři měli, čopla jakýsik shnilý hadr, vymáchala v takuvé té modré tojtojkové tekutině, vrátila sa k sinátorovi a začala ho s tím hadřiskem jebať přes rotující ksicht.

A hajzl Maminko, fuj, fuj, co to je? Pomoc, pomoc!

A já To je chapadlo od jakésik mimozemské chubotnice z Venuše nebo Marsu, kurva! Jde ti po kulách! Eslik sa dostane do trenýrek, urve ti kuliska a naklade do rycochu vajička jako!

A sinátor s hadrem statečno bojoval a vitězil a vyletěl z michačky a já měla radosť, že není zas až taková sračka jak vypadá.

Po nácviku v centrifůze, kurva, sa dostavil hlad. Zahromovalo mi v panděru jak sviňa a Hajzle malý, jdeme žrát nějaká ta kosmonautistická žrasa. Vlůpali jsme sa do jednoty a já tama ščipla dvě tuby, bo ty chuje kosmonautistické žeró hlavně tuby. V jedné tubě bolo mličko kondenzované do kafe a v tej druhé indulona na boty.

Vydumlala su rychlo mličko a Hajzle na, tadyk máš pravé nefalšové vesmírné žrádlo z Bajkonuru.

A hajzl na to koukal a Maminko, to je jakásik fuj fuj mastička!

To mě dosralo. Odevřila su to, strčila sinátorovi do mordy a Guvno mastička! A jak su to řikla, tak su tubu stiskla a mastička vletěla kreténkovi negramtnému do mordičky. To víte! Hnedkaj sa začal cukať a fuj fuj e-e-e jako naša stará simulantka tchyňa, když jí do mordy při malování střikne trošičku nehašeného vápna jako.

A já Nechutná Ti? Tož to sa mosí zapit jako! A viš co pijó kosmonauti?

A sinátor s plnó hubó indulony fantazíroval Tož přistanó na asterojdu, natěží si tamka trochu ledu, rozpustí a pak to v raketě pijó.

A já Guvno, chuji, guvno. Kosmanuti normoš pijó svoje vlastní scanky, bo to só prasata nechutná! A čopla su ho, strhla trencle, ohnula ho do luku, strčila mu do rycochu dva prsty, zmačla tu sprostatu nebo jak sa to a hajzl si krásně nascal přímo do mordy. Zkrátka úplně jako ve vesmíru, kurva!

Bolo docvičeno a zbývo debílka poslat na tu oběžnů dráhu. Došli jsme spolu k našem horeckému kováři Jaróšovi. Víte, je to takový chuj vynálezavý, vyrábí doma pasti na cigánské děti, co mu lezó krást třešně do teho sadu, různé výbušniny prasečí a jako gut, no ne? Donduli jsme tedyk k Jaróšovi a já Jaróšu, potřám dostať tehotok chuja svého nepovedeného na oběžnů dráhu.

A Jaróš Jáj, Milu, to dokážu, bo su genitální, ale taková věc je svinsky drahá jako! Co dáš?

A já Nechám tě podlachnit mi kvalitně cecky.

A Jaróš Platí! A začal stavět vesmírnů raketu. Tož raketu. Bolto spíš enem obyčejnský sud dvósetlitrový po mazutu. Nalifroval donitř zpózejícího sa darmožrůta, co dostal na poslední chvilu strach a chtěl od svého velkého snu cóvnót, zavařil to svářečkó a bolo. Sinátor ven kůkal enem takovým malým okénkem a volal Maminko, maminko, já sa bojí, já už nechcu byt kosmonautem, prosím!

A já Neser mě! Jednó Ti maminka plní přání, tož neprotestuj. Navíc je to marné. Za chvilu si v kosmosu a pak děj sa vůla boži!

Dovezli jsme sud na pole, tama Jaróš vykutal loch do země, cosik bílého do něj naházal a pak to poscal.

A já Co to je za sračku?

A Jaróš To je karbid vápníku,viš? To sa pochčije a začne z teho unikat takový plyn. Zapálíš ho a letíš do nebes.

A já Aha.

A nandali jsme sud na tu diru, Jaróš strčil donitř do sudu skrz to okénko staré pádlo a To abys měl v tem vesmíru čím kormidlovat jasné?

Já su začala hajzlovi dávať poslední mateřské rady na cestu. Ve dně dávaj bacha, ať nevazíš do slunca, v noci si hlídaj měsíc. Bola by to veliká řacha. Pak tam je takyk jakýsik ten mars, kurva, venuša, lajka, různé satelity a mimozemské sračky. Eslik tama někde objevíš jakásik velká vajca, tož k temu nedávej moc blízko ksicht, ať z nich cosik nevyskočí a nepřicucne se ti to na mordu.

A hajzl békal a Ano, maminko, beru si to k srdičku všechno, děkuji!

Tož Jožan, vytáhl sirky, zapálil, hodil pod sud a prásk! Sud mazutový vyletěl vzhůru a rotoval úplně jako předtím ta michačka, tož su bola ráda, že su sinátora na tu veliků točenicu připravila. Rychle sa vzdaloval a za chvilu z něj bola enem malá tečka na obloze. Lehli jsme si s Jaróšem do brázdy, já vyvalila cecky, Jaróš mi je začal cucať a dlachnit a bolo nám krásně.

Tož a jak tama ležíme romanticko, tak najednó prásk. Půlka vesla vedle nás dopadne. A za chvilu prásk, druhá půlka. Pak teniska spadla z oblohy, druhá, následně trencle plné čerstvých dětských sraček a nakonec víko od sudu.

A Jaróš Jáj, asik odhazuje zátěž.

A já Asik jo, cumlej dál, aji dvorečky mi omeť jazyčiskem.

Ale než sa Jaróš stačil znovu ponořit do žlabu mezi mojemi ceckami, tož sa ozval z nebe vřískot veliký a sinátor sa vrátil z kosmu. Velikó rychlosti sa přiřítil a napíchl sracím otvůrkem na haluzi jeřábu, co tamka rostl na kraji remízku.

Lidi, zlatí, já bola dosratá! Došla su pro hajzla a Chuji nečistý, co to mělo znamenať! Neumíš používat vesmírné veslo? Jsi veliký debil! A zrasila su ho nohó od stola.

Tož tak. Na tomtok mém příběhu vidíte jednu věc. Děti mají šelijaké nápady. Když jim ale dopřejete ten prostor, tož ty dětské nápady skončijó průserem a velikó ostudó. Eslik za vámi přinde harant a začne z něj lézt, že by chcel byt ten závodnik nebo zvěrolékařka, tož ho radějik rychlo zraste nohó od stola než bode pozdě a z nebe vám na kefu přistanó trencle plné sraček.

---