Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Dívka s drobnými cinkrlátky
datum / id05.08.2017 / 481038Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno261x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Žluté lázně počátkem srpna.

Dívka s drobnými cinkrlátky

Něžné nástroje vraždění

Dvě blondýnky, štíhlé jak manekýnky, bledé hvězdičky v trávě. Ukazují prsa, něžné nástroje k vraždění. Díváš se, hledíš do tváře vlastní smrti. 


Mozaikáři

V hovoru jsou ještě nesmělí. Ona má ohromnou zadnici, i když není silná, takže vypadá jako jiný živočišný druh. On je nenápadný. Sdělují si drobnosti svých životů, nesouvisle, jak jim přicházejí na mysl a jak je ostatně život přináší a jak se hodí do vznikající mozaiky velkého vyprávění. Třeba to vydrží dlouho a bude z toho dílo podobné tomu z Ravenny. A možná to budou spíše cákanice situací, emocí a nálad á la Jackson Pollock. A když z toho nakonec nebude nic, on se aspoň potěší s tou obří zadnicí.


S drobnými cinkrlátky

S drobnými cinkrlátky pod tričkem a brejličkami na nose, patrně studentka fakulty humanitních studií. Má chlapce, snad proto se tolik usmívá. A možná je to proto, že tady na pláží se cítí být v přítomnosti odkrytého horizontu smyslu, vnímá příležitost tázání se po krajní mezi bytí. I její chlapec se usmívá. Těžko říct, zda proto že i on už vidí cestu ke světlině bytí, anebo prostě proto že se těší, až v skrytosti vezme její cinkrlátka do úst a v existenciálním rozrušení jedno po druhém něžně zasliní.   


Pivo na sluníčku

Pivo na poledním sluníčku je asi pěkné žůžo. Ten mladík na ručníku už lemtá druhé a zálibně se rozhlíží. Přišly Američanky, dvě, jedna má dobrý metrák vtěsnaný v modrých bikinách. Piják piva sleduje tu hojnost, kterou nám na pár hodin do pláže propůjčili Yenkeeové a jejich laciné hamburgery a zmrzliny z kyblíků. Klouže pohledem po rozmacatělých stehnech, jako by chtěl ucucávat svoje pivo v jejich stínu, a snad by i zapomněl na pivo..  


Ondra s Tondou do brány!

„Kolik nás je? Ondra s Tondou do brány!“ Mentálně neduživí třicátníci nad míčem plánují čutanou. Patrně si bez pohybu nedokáží představit svět. Pak ale vychladne těch několik rozhořelých neuronů v hlavách a namísto čutaní si od stánku donesou pivo. Ještěže tak. Kolik rozumu má proti nim takový křemen, co tisíce let leží na jednom místě, a ani pivo nepije. Parta a míč, kolektiv a hra, největší brzdy lidstva.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

05.08.2017 22:53:14Movsar

pěkný postřeh. směju se sám sobě, a tak to má být. 

05.08.2017 21:19:20aleš-novák

bude-li každý z křemene...to je nějaký klasik, ne? :o)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.