Odpověď

Když byla jsem malá okatá holka,

měla jsem ráda hádanky,

a také jsem skládala skládanky

a jedla jablka co nabyla zralá.

 

Dnes už jsem velká, mám sbírku sov

už nehraju si se skládankou,

už vím, že je život tou nejtěžší hádankou,

dnes skládám verše z pocitů a slov.

 

Každý snad slyšel o té magické síle,

do ruky beru si pero s tuší,

dál nechám ji vést svým srdcem i duší,

Básně, jak krásná kratochvíle.

 

Z těch chvil já toužím utkat větu

o tom jak krásné i těžké je žití,

tak navlékám slova na jehlu s nití

a přitom se pokorně klaním světu.

 

 

 

 

---