Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Lidé úzkých roků
datum / id08.04.2018 / 486795Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno363x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Lidé úzkých roků

Lidé úzkých roků

Obědváme nahé makaróny ve stínu stromů, které pamatují o mnoho víc než my, lidé úzkých roků. Rozmlouváme o věcech, jimž můžeme rozumět sotva zpola; člověk by musel žít nejméně dvakrát, aby svět pochopil. Pak pijeme kávu a naše myšlenky i řeč se zrychlují, věci kolem nás jsou ale dál nehybné, jen události někde ve vzdálených zemích dál vybuchují svými ohni. Chtěli bychom stát pevně, podobně jako věci, uprostřed toho kosmického proudu dění a přesně uhadovat směry svých životů. Ale bere nás to s sebou. Za pár dnů si zas dáme nahé makaróny a kávu.


Huláni z Flander

Každý si nese své piveso, v trenýrkách a tričku jsou tu jako doma. Huláni z Flander. Ještě než na orloji odbije druhá, kdy pan Herman Cvoček ulehá k pravidelnému spánku na závěr oběda, budou opilí. Běda! A v noci, které jsou zkraje dubna ještě chladné, ti hoši jeden po druhém padnou tváří k dlažbě, po níž se roku 1621 rozlilo mnoho vrchnostenské krve, a budou jí líbat; a budou halekat a těšit se, jak už dělají milenci. A pan Cvoček se mezitím ve svém podkrovním bytě hned za rohem otočí pod těžkou peřinou a cosi zamumlá ze spánku. Teprve ráno tváří v tvář kakau si budou všichni rovni.


Litanie šílenství

Noc. Světlíkem jde monotónní hlas blázna, přeříkává cosi, čemu nelze rozumět. Ta neznámá slova klesají temným prostorem až ke špíně na dně, mezi odpadky, prach a mrtvá zvířata. Je to jako sestup propastí nevědomí. Litanie šílenství.


Plavba dubnovým sluncem

Domy už zas jak lodě plují oceánem slunce. V podpalubí dělníci kapitalismu, ve věžích kapitáni s manažerskými vázankami u krku. Nabírají kurz. A někde venku hejna žraloků s nezřízenou chutí po akciích.


Nevyžádaný úsměv

Lidé se tady často tváří tak, že je na spadnutí nová kategorie: nevyžádaný úsměv. Podobně jako už dávno v Americe zavedli delikt "znásilnění pohledem", úspěch militantní feministické lobby, zavedou kybernetičtí inženýři v tomhle kraji sněhuláků zákaz "nevyžádaného úsměvu". A kdo se jím proviní, bude zařazen do pouličního spamu.


Malá deset na tři

"Malá deset na tři," zahaleká vrchní od stolu, kde vzal objednávku, k výčepu. Výčepní té kódované řeči rozumí a už bere do ruky podměrečnou sklínku a točí do ní rezavou vodu. U trojky nesedím, alkohol nepiju, namísto toho objednávám jídlo. Ale má poněkud konzervativní řeč servírce není po chuti, a tak už vím: hovězí s křenovou omáčkou je "křenovka", čevabčiči jsou "čičiny" atd. Tak vznikají lidové slovníky.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

29.04.2018 22:32:42pampelin

~~Teprve ráno tváří v tvář kakau si budou všichni rovni

 

~~Plavba dubnovým sluncem

je genialni

11.04.2018 10:10:27elf

Umíš poslouchat, dívat se a vtipně popsat. Tip.

09.04.2018 08:10:22qíčala

Dneska nejvíc makaróny a litanie šílenství :)

09.04.2018 07:02:52Diana

Moc dobré postřehy. Nevyžádaný úsměv! :-)))

09.04.2018 01:21:54Movsar

děkuju, goro!

08.04.2018 20:45:43Gora
redaktor poezie a prózy

Parádní, všechny - makaróny, huláni i žraloci:-)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.