Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O jednom písmenku

13. 04. 2018
6
14
1773
Autor
bixley

V dětském pokoji pod postelí bydlel hodný duch Vítek. Moc se mu tam líbilo, protože na postelí nad ním spal kluk Kryštof a ten byl moc bezva. Večer si vždycky spolu povídali, Kryštof Vítkovi líčil zážitky ze školy a Vítek Kryštofovi na oplátku vyprávěl různé duchařské příběhy.

            Jednou takhle duch Vítek vykukoval zpod postele a sledoval Kryštofa, jak soustředěně píše úkol do školy. Kryštof chodil do první třídy a právě se učil písmenko s. Ale písmenko bylo zapeklité, takové jakési zakroucené, Kryštofovi se to ne a ne podařit. Což o to, malé s ještě šlo, ale velké písmenko S Kryštofovu úsilí stále odolávalo. Ještě chvíli se snažil napsat písmenko podle vzoru v sešitě, ale pak těžce vzdychl: Nejde to.

            Kryštof si lehl na postel a přemýšlel, jak je to možné. Všechna ostatní písmenka se už přece naučil. Vítek ho pozoroval a bylo mu Kryštofa líto. Potom si všiml, že Kryštof začíná dřímat a dostal nápad: přičaruje mu sen o písmenku s!

            Kryštof usnul a ocitl se v krásném snu. Stál uprostřed nádherné rozkvetlé louky se spoustou květinek, na nebi zpívali ptáčkové a kolem něj běhaly srnky, zajíčci, ještěrky a další zvířátka. Něco ale bylo divné.

            „Je nám zima,“ stěžovala si zvířátka, „sluníčko málo hřeje. Nechce se mu svítit.“

            Kryštof pohlédl na oblohu. „Co se ti stalo, sluníčko?“

            „Já jsem se nachladilo,“ odpovědělo sluníčko smutně. 

            „Jak je to možné?“ divil se Kryštof.

            „Byl tu takový studený mrak, který mě zahalil a já jsem se roztřáslo zimou.“

            „Tak my ti dáme teplou peřinu,“ navrhoval Kryštof.

            „To mi nepomůže,“ zakabonilo se sluníčko ještě víc. „Musel by mi někdo nakreslit sluneční paprsky.“

            „Ale to já neumím,“ zamračil se Kryštof. Ale pak ho něco napadlo. „Ledaže bych kolem tebe napsal písmenka s. Vždyť písmenkem s začíná slovo sluníčko.“

            „Jé,“ zaradovalo se sluníčko, „to by bylo úžasné!“

            A Kryštof si vzal od jednoho z ptáčků jeho péro a začal psát po obloze samá písmenka s, malá i velká. Sluníčko bylo nadšené a po chvíli se svými paprsky písmenek s chytilo a začalo zase hřát.

            „Moc ti děkuji, Kryštůfku,“ děkovalo spokojené sluníčko.

            „My ti taky děkujeme,“ řekla srnka za všechna zvířátka.

            „Kryštofe, pojď večeřet!“ uslyšel náhle volat maminku. Probudil se ze svého krásného snu a vzpomněl si, jak maloval po obloze písmenka s. Hned šel ke svému psacímu stolu a zkusil to znovu. A najednou mu to šlo.

            Naučil ses to přece ve snu, který jsem ti vykouzlil, řekl si dobrý duch Vítek. Měl z toho radost a spokojeně si zalezl pod postel.

 


14 názorů

bixley
23. 03. 2021
Dát tip

Obávám se, jamardi, že časem lidem prsty zakrní, psát se bude jen do mobilu a jediný funkční prst bude ukazováček. :-)


Jamardi
23. 03. 2021
Dát tip

Pěkná pohádka. :)

Učitelé se dnes více než dříve setkávají s otázkami, k čemu je užitečné to, co se učí. Psací písmena jsou v nemilosti, pokud vím.


bixley
28. 05. 2018
Dát tip

Moc díky, Lakrove.


Lakrov
28. 05. 2018
Dát tip

Další přírůstek do slabikáře? Pěkný. A ilustrace by to jistě vylepšila.  jestli pak se na Písmáku najde někdo, kdo by toho byl schopen  a byl ochoten se toho ujmout (pokud ještě jdou na Písmák vkládat obrázky).  Tip.  


bixley
14. 04. 2018
Dát tip

Magdalene, děkuju.


bixley
14. 04. 2018
Dát tip

Tak moc děkuju, že moje pohádky posloucháš. Je to od tebe hezký.


Kočkodan
14. 04. 2018
Dát tip
Ano, buňky na sítnici mi postupně odumíraly. Jde o dědičnou záležitost. Jsem asi tvůj jediný čtenář, který tvoje dílka zásadně nečte. Já je poslouchám. Počítač mi díky speciálnímu softwaru o všem poví, co se vyskytuje na monitoru. Ať žije moderní technika!Ty a tvůj čtyřnohý kámoš žijte také. :-)

Magdalene
13. 04. 2018
Dát tip

Ta se ti povedla. Líbí


bixley
13. 04. 2018
Dát tip

Nepřeháněj.

Ty máš nějaký problémy s očima?


Kočkodan
13. 04. 2018
Dát tip
Bixley, v duchu si ríkám - ty jsi takový dobrý duch pohádkové tvorby na Písmáku. (smajlík) Kdyz jsem v mladsích letech jeste videl a psal tuzkou, tak bylo mou malou zvlástnustkou, ze jsem vytvárel vsechna velká písmena jako tiskací.

Gora
13. 04. 2018
Dát tip

aha:-))


bixley
13. 04. 2018
Dát tip

Zase musím vysvětlit, proč duch. Paní redaktorka z dětského časopisu mi poslala obrázek ducha pod postelí a chtěla k tomu pohádku. :-)

Díky oběma.


Gora
13. 04. 2018
Dát tip

Četla jsem hned ráno...vlídný způsob, kterým se tvé vyprávěnky vyznačují, mi je i dnes sympatický, a také "výuka" psaní písmen. Osobně mi nesedne ta "duchařinka" - třeba věta Vítek Kryštofovi na oplátku vyprávěl různé duchařské příběhy. - být děckem, nevím, co si pod tím představit. Ale to je asi na nátuře každého, nadpřirozené bytosti patří do pohádek, jen bych je nenazývala duchy, čistě můj názor:-)


léčivá písmenka...? pěkné...:o) dalo mi to trochu přemýšlení, jak se vlastně píše velké psací S...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru