Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Otec
datum / id21.04.2018 / 487155Vytisknout |
autornascheanou
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno127x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Otec

 

 

 

Vlasy vlajou ve větru. Otevřeným oknem proudí čerstvý vzduch. Pach kolejí. Přede mnou zamilovaný pár. Vedle mě cizí vůně, vrásčitá osoba se zrzavým přelivem. Lehce se dotýkáme koleny, opálení, první jarní slunce má takovou sílu! Na umakartovém stolečku dvě lahve - skleněná s pivem, plastová s mateřídouškovou limonádou. Projíždíme podél řeky. Řeka je kamenitá, objímají ji čerstvě rozkvetlé stromy, hvozdy, keře. Dolní Břežany. Myslíš na otce poskakujícího v opuštěném bytě plného křiklavých barev. Poházené kusy oblečení a hadrů, prošlé hygienické potřeby v koupelně, puštěná pračka, zapnutý kotel, vážná hudba, zvuk digestoře. Tak blízko, tak daleko.

Vlasy vlajou ve větru. Vracím se v myšlenkách zpátky do vlaku.

 

~~~

 

Šly jsme po jezu. Mrtví kapři se zastavili. Celá krajina se zastavila. Ohýbáš své dvaašedesátikilové tělo a zachraňuješ jednoho z kaprů. Odstrkáváš jeho tlusté, leklé tělo, lesklé šupiny, zakalené oči,  snažíš se ho donutit plavat.

Sleduju Tvá bělostná pomerančová stehna, pár faldů vykukujících zpod krátké sukně. Pokračuji v chůzi. Kluzké kameny plné zelených řas, mám co dělat, aby se mé tělo nepřeklopilo a nepláclo sebou do studené řeky. Na břehu si nazouvám modré sandále. Nohy v kožených botách čvachtají.

 

~~~

 

Vzdalujeme se. Máš charakter po své matce. Cílevědomost a píle. Nemáš vztah. Jsi sama a ve chvílích, kdy je ti úzko, zalézáš do povlaků.

Vzdalujeme se a ani nevím proč. Možná proto, že nejsem dcera tvé matky, nemám otce, který chodí na chatě v trenclích. Můj otec ani není tak chlupatý a mužný jako ten tvůj.

Mám se skvěle, povídáš a podivuješ se nad tím, že se mi ve chvílích nejistot třesou ruce. Pijeme pivo na slunci a přichází tvůj strýc. Upovídaný, neumělecký, zpocený sportovec.

Nikdy jsme si nebyly vzdálenější.

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

15.05.2018 12:22:37Lakrov
redaktor prózy

Dočítám do konce vlatně jen pro to, že mě zajímá, jedná-li se o dvě holky  (jak vyplývá z koncovky slovesa) nebo je-li to pravopisná chyba, jíž se  leckdo občas dopustí. Jinak mě to nechytlo. Omlouvám se.  

23.04.2018 14:11:44nascheanou

Díky moc!!!

23.04.2018 12:48:46agáta5

dnes ses trefila, početla jsem si... nemám to jako gora, tu potřebu vědět kdo je kdo... dívám se na poskládané věty, jestli dávají smysl a chodím si k tobě číst ty osekané... je to zajímavý počin

a venku leje. :)

22.04.2018 19:20:45nascheanou

To je dobře, že si lámeš hlavu:) jinak za chyby díky, už jsem to upravila. 

22.04.2018 16:03:45Gora
redaktor poezie a prózy

Podmanivé čtení, trochu si lámu hlavou, zda se jedná o mámu, tátu, dceru nebo tátu, dceru, přítelkyni...

v první části je plasticky vykreslený otec a "jeho"prostředí, ve druhé se mi zamlouvá scéna s kaprem, ale zde: to vedví bych odstranila, nebáclo - nepláclo? a nandavám - nazouvám?

aby se mé tělo nepřeklopilo vedví a nebáclo sebou do studené řeky.

ta třetí je pro mne celkem záhadná, nejsem si jista, o koho tedy jde...odstranila bych ve druhé a třetí velké T - není to dopis:-)

pěkně jsi to napsala


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.