Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
Májka
datum / id06.05.2018 / 487540Vytisknout |
autornascheanou
kategorieMiniatury prozaické
témaKaždodenní
zobrazeno95x
počet tipů4
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Májka

 

 

 

Čekali jsme před májkou tyčící se do modré oblohy. Děti poskakovaly na rozpáleném asfaltu, tančily ve svých nejlepších šatech. Choulila ses do šedého svetru, ty si okolo nás jezdil do kruhu na horském kole, zkoušel si pevné brzdy.

 

V dálce jsme slyšeli žesťové nástroje - tubu, trumpetu a také pár činelů. Muzikanti se přibližovali k májce, tyčící se do modré oblohy. Houf starých mužů májku polil pivem. Děti se seběhly a ze světlého dřeva slizovaly bílou pěnu. Pak se šlo průvodem k hasičské zbrojnici.

 

Auta se sjížděla, motory tůrovaly. Děvčata se promenádovala před hospodou, muži pokuřovali a sledovali bělostná lýtka děvčat po zimě. Kouřila jsem v mužském chumlu, snažila jsem se být co nejvíce nenápadná. Ve čtvrt na devět to vše začalo.

 

V sale v druhém patře hrála Toulavá kapela. Děti se klouzaly v silonkách po nově nalakované podlaze, dospělí popíjeli u nových dřevěných stolů. V dolním patře jsme sledovali mistrovství světa v hokeji: právě hrálo Česko versus Slovensko. Držíš mě kolem pasu a říkáš mi ženuško a kušno a řešíš, kdy si mě už konečně vezmeš za ženu. Nejistě přešlapuju z jedné nohy na druhou, líbám tě a představuju si naši svatbu. Slovensko právě skórovalo.

 

Po hodině to nevydržím a pomalým krokem odcházím zpět do stavení, podél olízané májky, žlutého kostela. Jdeš mě doprovodit. Ruku v ruce kráčíme noční krajinou, našlapujeme zchladlý asfalt. Z dálky se ozývá muzika, vlaštovky šly spát. Ve stavení se vyčůráš. Poslouchám tok tvé moči a přemýšlím nad společným životem, který se děje teď a tady. Dočůráš.

Teď půjdu já, povídám a zvuk tvé protékající moči střídá můj proud, o něco opatrnější, méně důrazný. Loučíme se. Vyšlápnu schody a zachumlám se do lehkých peřin. O půlnoci se pohnou dveře do pokoje. Vzbudí mě tvůj dech, vůně vyčpělého piva. Lehneš si na druhou stranu postele, vydechuješ do tmy. Oba usínáme.

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.05.2018 12:16:23Gora
redaktor poezie a prózy

avi

11.05.2018 12:14:55Gora
redaktor poezie a prózy

Díky, děvčata:-)

11.05.2018 12:14:03Vigan

Čupr, díky moc..Avi..PM

11.05.2018 11:57:10nascheanou

Jasně, že mohla! Díky moc!

11.05.2018 10:37:00Vigan

Jéj, to je krásně poetický...líbí moc..a ten vztah je móc dobře zpracovaný, na malém prostoru, ale dostatečně. A výtečná atmosféra stavění májky..

Tož, mohla bych to nominovat do Prózy měsíce, dívča?..:-)

07.05.2018 20:36:21nascheanou

někdy se mají rádi, někdy méně))

07.05.2018 11:15:18Josephina

tahle miniaturka se ti povedla (jen jsem se nedozvěděla, zda se mají aktéři opravdu rádi, škoda, jsem zvědavec)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.