Májka

Čekali jsme před májkou tyčící se do modré oblohy. Děti poskakovaly na rozpáleném asfaltu, tančily ve svých nejlepších šatech. Choulila ses do šedého svetru, ty si okolo nás jezdil do kruhu na horském kole, zkoušel si pevné brzdy.

V dálce jsme slyšeli žesťové nástroje - tubu, trumpetu a také pár činelů. Muzikanti se přibližovali k májce, tyčící se do modré oblohy. Houf starých mužů májku polil pivem. Děti se seběhly a ze světlého dřeva slizovaly bílou pěnu. Pak se šlo průvodem k hasičské zbrojnici.

Auta se sjížděla, motory tůrovaly. Děvčata se promenádovala před hospodou, muži pokuřovali a sledovali bělostná lýtka děvčat po zimě. Kouřila jsem v mužském chumlu, snažila jsem se být co nejvíce nenápadná. Ve čtvrt na devět to vše začalo.

V sale v druhém patře hrála Toulavá kapela. Děti se klouzaly v silonkách po nově nalakované podlaze, dospělí popíjeli u nových dřevěných stolů. V dolním patře jsme sledovali mistrovství světa v hokeji: právě hrálo Česko versus Slovensko. Držíš mě kolem pasu a říkáš mi ženuško a kušno a řešíš, kdy si mě už konečně vezmeš za ženu. Nejistě přešlapuju z jedné nohy na druhou, líbám tě a představuju si naši svatbu. Slovensko právě skórovalo.

Po hodině to nevydržím a pomalým krokem odcházím zpět do stavení, podél olízané májky, žlutého kostela. Jdeš mě doprovodit. Ruku v ruce kráčíme noční krajinou, našlapujeme zchladlý asfalt. Z dálky se ozývá muzika, vlaštovky šly spát. Ve stavení se vyčůráš. Poslouchám tok tvé moči a přemýšlím nad společným životem, který se děje teď a tady. Dočůráš.

Teď půjdu já, povídám a zvuk tvé protékající moči střídá můj proud, o něco opatrnější, méně důrazný. Loučíme se. Vyšlápnu schody a zachumlám se do lehkých peřin. O půlnoci se pohnou dveře do pokoje. Vzbudí mě tvůj dech, vůně vyčpělého piva. Lehneš si na druhou stranu postele, vydechuješ do tmy. Oba usínáme.