Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Voda-voda-sama voda

31. 05. 2018
12
30
1245
Autor
ona_helga
Všechny ty večery při tobě, při čaji,
při všem, co o sobě dvě tváře říkají,
beze slov, se slovy, v přítmí, co nepoví
o špíně po koutech; o stínech na kraji,
na břehu večera – sám sebe zahraji,
než abych hovořil, vždyť víš, jsem nesmělý
(dětství, pak příběhy, co skončit nechtěly…).
 
Marnost je holka, co do řeky brečela –
řeka: jen vědomí, prázdný tvar bez těla,
bere si tvary, co plní či obtéká,
bere si na sebe tvar těla člověka:
kdo nebo co ti jej vnucuje do očí;
ať táhnou do pekel – všichni ti rozhodčí,
kteří ti vnucují svá/nesvá pravidla,
i když's jim vše, co jsi, bytostně nabídla.
 
Voda je netečná, plyne si kdovíkam,
plyne jak modlitba – za vše, co neříkám,
modlitba za kapky: konečně padají
                          do ulic, do oken, do větví, do očí - -,
na všechna rozcestí, kde v řeči odbočím.
 
Modlím se za štěstí, které si zasloužíš,
i když je prchavé jako pyl na louži,
modlím se za růst, co sdílíme s rostlinou,
rosteme, sdílíme – bolesti (pominou),
radosti večerů při sobě, u vína;
dáš jedno cigárko, pak skoro usínáš…
 
„Štěstí“… – co o něm vím, mám chabou zkušenost…
Jsou to jen chvíle – i to je víc než dost –,
ta místa mozaiky, co hřejí barvami;
raduj se z mraků, že nebrečí nad námi.
 
Co vlastně cítím, když tvou křehkost objímám:
křehká je ocel, když někdo ji překalí,
křehcí jsme poznáním, o něž jsme nestáli.
Vždy když tě obejmu, jsem kdesi mimo čas,
tak trochu bezradný, nesplavný, nesnadný…
Je láska šílenství, nebo to něžné v nás?
Možná jen okamžik, prchavé obětí;
hojit ti křídla a doufat, že poletíš.

30 názorů

Silene
02. 09. 2020
Dát tip

Škádlivá představa, zpětně již nezachytitelná, s DNA textů. Na pobídku brodím se tu metrickou stopou, nehledíc odkud přítok.


egil
31. 08. 2020
Dát tip

Tak dík! ;-)


Evička
13. 08. 2020
Dát tip

mi se líbí, řeka!


Silene
13. 08. 2020
Dát tip

I děkuji pěkně za upozornění na tuhle básničku. Pokud byla skutečně napsaná jako litanie automatickým psaním, potom klobouk dolů. Doplním drobnou poznámkou na okraj, že jediný kaz pro možnost plynulé recitace potom nalézám ve verši předposlední sloky, a sice:

"jsou to jen chvíle - i to je víc než dost", 

kam bych pro zřetelnost navrhla úpravou třebas (ale určitě lze kápnout na něco lepšího):

zrychlené záznamy - i to je víc než dost,

a všechno pěkně zapadne, s dierezí (nebo jiným názvem pro potřebný předěl) v půlce verše, tj. po šesti slabikách.


a2a2a
03. 06. 2018
Dát tip

Je v zásadě správné a i sympatické, jestliže čtenáři, jak zde vyplývá z několika reakcí, jsou shovívaví, protože kladou na váhy spravedlivě formu i obsah, potažmo záměr autora, jak ho vnímají. Je to víc povzbuzující, zvláště pak, kdy neschází i třeba jen náznak záporné, ale věcné kritiky.

Za sbe pár připomínek. Myslím, že nejde o smíšené, ale vázané verše, jakkoliv místy, ne tak zase příliš, drhnoucí.  Na můj vkus je  báseň přiliš dlouhá, od čtvrté sloky tak svou prodlužující se délkou působí rým jako kolovrátek, v předposlední sloce v posledním verši bych klidně vypustil ...že... nebrečí, není tam vůbec nutné a narušuje rytmus. Poslední sloka působí už jako dopovězení, které není nutné a upírá čtenáři pocit, že je to on, kdo rozumí a není veden za ručičku, navíc i obraznost v této sloce je poněkud kýčovitější na rozdíl od třech prvních slok, kde naopak pochválím výtečné ...stíny na kraji... ....na břehu večera sám sebe zahraji... ...na všechna roucestí, kde v řeči odbočím... Naopak obraz s cigárkem je opravdový kýč  a také mi nesedí ...prchavé jak pyl na louži... a to proto, že si jednoduše neumím představit jemný polétavý pyl, který nasaje vodou, že by měl schopnost znou vzlétnout.

Nicméně za důležité považuji, když autor je schopen nalézt metafory, které jsou jazykem neotřelé a smysluplné, a to tys předvedl. To další je otázka vypsanosti a možná i větší pečlivosti či časového odstupu, který, než báseň pustíš ven, textu věnuješ a pak snáze dohlédneš jeho rezervy. Tip za hezké metafory.


atkij
01. 06. 2018
Dát tip lawenderr
Text a souvislosti s nim mi rezonovaly cely pul den. Zaver: Komu z pramene vyvera takovato ziva voda myslenek, nemuze byt neprejicny, jizlivy clovek, co zamerne zkousi ctenare. Naopak. ...a znovu si rada nekolikrat prectu. Ani pohadky se prece neokoukaji:)

ona_helga
01. 06. 2018
Dát tip

Milá Jitko, nemyslím, že jsem někomu něco nandal. Nikdo text nepřijal bez výhrad, leckdo měl silné (a zcela oprávněné) výhrady. Ocenil jsem tu péči o začínajícího autora - byla v tom znát milá empatie. Ono napsat nezraňující kritiku, to není nic snadného. Někam přijít a sejmout - to zpravidla dělají namachrovaní blbci. Proto jsem zcela upřímně za motivační reakce poděkoval. Vše ostatní, co jsem napsal (krize atd.), Tebe jako čtenáře nemusí zajímat. Mohla bys mi napsat - a co je mi po nějaké autorově krizi? Pro mě je důležitý text... (A já bych Ti na to nemohl říct ani popel, protože tak to prostě je.) 

A poukázání na "křídla" v závěru a na další klišé - to samo o sobě je pro píšícího, který je nový a má jenom nějakou bazální sebereflexi, to vše je/resp. mělo by být, pokud to s psaním myslí aspoň trochu vážně, pro něj cenné.


Gora
01. 06. 2018
Dát tip

Přeju co nejméně "morbidních symptomů".


Whitesnake
01. 06. 2018
Dát tip

ok, a, promiň za mou vznětlivost


atkij
01. 06. 2018
Dát tip
Moc se omlouvam W. Snad prijmes.

Whitesnake
01. 06. 2018
Dát tip

... nemám žádný alternick, atkij, a tohle mě opravdu urazilo, děkuji pěkně :-(


Jeff Logos
01. 06. 2018
Dát tip

Smutné, těžké, skoro k politování toho, kdo tu situaci prožívá, trochu záblesku naděje by báseň vylepšilo.


atkij
01. 06. 2018
Dát tip
...tak...na zaklade komentu autora textu...jsi me napadl...tak se omlouvam, vzdy se netrefim:) Autor sam se pobavi...ja uz moc ne.

Whitesnake
01. 06. 2018
Dát tip

jako že tohle bych vypustil z nějakých otvorů? Atkij, ty jsi prostě Jitka jak vyšitá


atkij
01. 06. 2018
Dát tip
...no, ze jako zkouska...ctenaru:)

Whitesnake
01. 06. 2018
Dát tip

a, ???????


atkij
01. 06. 2018
Dát tip
Tipovala jsem na Tebe, W.:)

Whitesnake
01. 06. 2018
Dát tip

strašně chtěné, urputné, zatěžkané


atkij
01. 06. 2018
Dát tip
Vlozit s timto zamerem je ubohe... Zrejme mel novy "autor"dostat hned na zacatku poradny sekec, prestoze je znat vypsany rukopis. ... je mi z toho fakt smutno...to je klise, co?

atkij
01. 06. 2018
Dát tip
:))) Tos nam to nandal...pocit dobry? ... a za nos se chytat nehodlam:)

ona_helga
01. 06. 2018
Dát tip lawenderr

Díky všem za zastavfení a komentář,

Text je patetický, ukecaný, plný instantních symbolů. Kdybych tenhle dopis (protože to vlastně dopis) proškrtal, nechal jen dva tři obrazy - výsledek by vypadal jako báseň. Ale k čemu takové "básně"... Jako by jich - zbytečných a vychtěných - nebylo na světě víc než dost. Některé věci jsou lepší, když nejou.

Prostě strofy nechám v čase, jak jsou.

Smutné je, že jsem se pokusil napsat něco jako automatický text. A vylezla z toho tahle škrobená košile. "Krize je, když staré skončí a nové nové nemůže nastat. V tomto interregnu se začne dít spousta morbidních symptomů." Jako třeba tenhle text.

Ještě jednou díky za zpětné vazby!


Gora
31. 05. 2018
Dát tip

Ještě pár slov - také jsem nejprve po dvou verších vzdala, s tím, že později ještě dočtu, ale až atkij a  druhá sloka mne ponoukly číst dál...určitě by se dalo proškrtat ty opakovací, ale pak by to nemělo tu bezprostřednost...jen bych se přimlouvala za "odlet křídel", ta mi kazí závěr.


Lerak12
31. 05. 2018
Dát tip Lassie

Držím s Agatou za slovo. Ale zase přijdu.


atkij
31. 05. 2018
Dát tip

...když jsem si přečetla první dva verše, říkala jsem si, že to  bude nějaká srdíčková bolavěnka nevalné kvality.

...s každým dalším veršem se mi líbila čím dál víc...není dokonalá, ale je v ní cosi čístého, věřitelného...milá pozitivka, plná nápadů ... opakovačky bezva ... konec je na hraně...ale zas proč ne? 

 


agáta5
31. 05. 2018
Dát tip

- dala - opravuju se :)


agáta5
31. 05. 2018
Dát tip

pro mě první sloka moc pěkná, natěšeně jsem četla, ale dál je to jakoby nahňácaný a  neběží  tak jako první  (ale jen můj  pocit) možná je to tím modlením a štěstím´... jsem se z toho osypala :))  - na maličký hraně kýčovitosti, ještě že jsi tam dal to cigárko

ale přesto moc pěkné rýmování a zajímavé metafory, na místní tvorbu slušná práce ... něco mezi  atkij a kvíčalou  ... ale ber mě s rezervou, já vůbec nerýmuju :)

a vítej


Gora
31. 05. 2018
Dát tip

Tvá rozcestí a křehkost poznání, o něž jsme nestáli, jsou velmi zajímavá jako celá báseň  - obsahem i formou...

Těším se na další, a vítej:-)


atkij
31. 05. 2018
Dát tip
Nadherne!!! Vratim se...ted necham rezonovat. Jsem namekko...priznavam.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru